Nejprve studovala medicínu ve Stuttgartu. Od roku 1964 navštěvovala soukromé herecké kurzy u Hanny Burgwitzové a Ernsta Fritze v Mnichově. V roce 1967 nastoupila první divadelní angažmá v Kasselu, poté přesídlila do Castrop-Rauxelu. V letech...

Životopis

Nejprve studovala medicínu ve Stuttgartu. Od roku 1964 navštěvovala soukromé herecké kurzy u Hanny Burgwitzové a Ernsta Fritze v Mnichově.

V roce 1967 nastoupila první divadelní angažmá v Kasselu, poté přesídlila do Castrop-Rauxelu. V letech 1971-78 působila na scéně Halleschen Ufer v Západním Berlíně, kde hrála mj. pod režijním vedením Petera Steina v Ibsenově dramatu Peer Gynt.

Roku 1981 účinkovala na jevišti Berliner Freien Volksbühne. Před film. kamerou debutovala na sklonku 60. let rolí starostovy služebné Hannelore ve film. adaptaci hry Martina Sperra Lovecké výjevy z Dolních Bavor (r. P. Fleischmann).

Výrazněji na sebe upozornila a Německou film. cenu 1976 si zajistila teprve titulní úlohou mladé ženy, která se po noci strávené s politickým radikálem (Jürgen Prochnow) stane obětí policie a tisku, v dramatu podle povídky Heinricha Bölla Ztracená čest Kateřiny Blumové (r. V. Schlöndorff).

S nepřízní osudu a doby se potýkají i některé další hrdinky, které ztělesnila ve významných dílech německé kinematografie: Anna Hoffmannová, jejíž manžel-biogenetik (Bruno Ganz) bojuje proti svému těžkému zranění a falešnému obvinění z teroristické činnosti, v politicko-kriminálním filmu Nůž v hlavě (r. R. Hauff); Agnes, matka trpasličího hrdiny (David Bennent), v historicko-společenské fresce podle románové kroniky Güntera Grasse Plechový bubínek (r. V. Schlöndorff); malířka Ruth v komorním psychologickém dramatu Čirá bláhovost (r. M. von Trottová).

Působivou kreaci, za niž získala cenu italské film. kritiky na MFF v Benátkách 1983, předvedla v postavě hospodyně Edity, pro kterou se stane psaní deníku alespoň částečně východiskem z neuspořádaných rodinných poměrů, ve film. zpracování románu Patricie Highsmithové Editin deník (r. H. W. Geissendörfer).

Jako známá herečka se A. W. angažuje v mírovém hnutí a na podzim 1983 zpívala na dvoudenní slavnosti Umělci za mír v Hamburku.