Je dcerou herečky Judy Campbellové a mladší sestrou režiséra Andrewa Birkina. Studovala na Kensington Academy a v pol. 60. let zahájila hereckou kariéru na londýnských scénách, kde se představila po boku Ralpha Richardsona ve hře Grahama Greena...

Životopis

Je dcerou herečky Judy Campbellové a mladší sestrou režiséra Andrewa Birkina. Studovala na Kensington Academy a v pol. 60. let zahájila hereckou kariéru na londýnských scénách, kde se představila po boku Ralpha Richardsona ve hře Grahama Greena Vyřezaná socha a v hudební komedii Johna Barryho Passion Flower Hotel.

Herecký křest před film. kamerou si odbyla už v rodné Velké Británii, když hrála mj. jednu ze dvou dívek, které se vnucují jako modelky mladému fotografovi (David Hemmings), v proslulém snímku Zvětšenina (r. M. Antonioni). Poprvé však na sebe výrazněji upozornila až ve francouzském milostném dramatu Slogan (r. P. Grimblat), v němž ztělesnila anglickou dívku Evelyne, do níž se na MFF v Benátkách zamiluje úspěšný čtyřicetiletý TV režisér Serge Gainsbourg, který kvůli ní opustí manželku a dítě.

Díky své útlé postavě a smyslným dívčím půvabům se J. B. stala během 70. let novým sexuálním symbolem, což do značné míry předurčilo typ rolí, které jí byly svěřovány zejm. v komediích. Nejčastěji se v nich objevovala jako frivolní bezstarostná dívka, jejímž hlavním zájmem je navazování známostí, mnohdy se staršími muži. Mezi těmito hrdinkami posedlými sexem vyniká její chlapecky vyhlížející anglická číšnice Johnny, kterou svede homosexuální řidič náklaďáku (Joe Dallesandro), v autorském režijním debutu Miluji tě, já taky ne (r. S. Gainsbourg).

K úspěchu filmu přispěla částečně stejnojmenná skandální píseň Je t'aime, moi non plus, kterou Gainsbourg složil původně pro Brigitte Bardotovou, ale nakonec ji nazpíval jako světový hit v eroticky vzrušujícím duetu s J. B. Během 80. let jí poskytl velké příležitosti režisér Jacques Doillon, v jehož psychologických dramatech Marnotratná dcera, Pirátka a Komedie! vytvořila působivé portréty zralých žen, které se snaží různými způsoby překonat životní krizi a citové problémy.

Jane Birkin se příležitostně věnuje také divadlu, kde slavila úspěchy v Marivauxově hře Falešná komorná (1985) a dále ve hrách Josiane Balaskové Bývalá žena mého života (1988) a Israëla Horowitze Některá část tohoto života (1990). Formou koláží scén ze soukromého života a z filmů o ní natočila 1987 Agnès Vardová umělecký dokument pod názvem Jane Birkinová očima Agnès Vardové.

Po krátkém manželství s hudebním skladatelem Johnem Barrym (1966-68) byl 1968-80 jejím partnerem v soukromí i na film. plátně skladatel, textař, herec a režisér Serge Gainsbourg, s nímž má dceru Charlotte Gainsbourgovou, která zdárně pokračuje ve šlépějích svých rodičů. Ze vztahu s režisérem Jacquesem Doillonem pochází její další dcera Lou (nar. 1982), která se věnuje rovněž herectví.

Autor: Miloš Fikejz