Jason Robards

herec

Narození:
26. července 1922
Úmrtí:
26. prosince 2000, důvod: rakovina plic
Jako syn známého charakterního herce Jasona Robardse Sr. (1892-1963) vyrůstal v luxusním prostředí Hollywoodu. Během středoškolských studií na Hollywood High School vynikal v kulturistice, běhu na větší vzdálenosti a baseballu. Za války...

Životopis

Jako syn známého charakterního herce Jasona Robardse Sr. (1892-1963) vyrůstal v luxusním prostředí Hollywoodu. Během středoškolských studií na Hollywood High School vynikal v kulturistice, běhu na větší vzdálenosti a baseballu.

Za války sloužil jako radista u námořnictva a dokonce byl přímým účastníkem japonského útoku na základnu Pearl Harbor; během válečné služby byl vyznamenán Námořním křížem (Navy Cross).

Na otcovo přání se v roce 1946 přestěhoval do New Yorku, kde studoval jeden rok herectví na American Academy of Dramatic Arts a poté devět let střídal angažmá v různých provinčních divadlech (Children's Theatre World, D'Oyle Carte Opera Company, Stratford Ontario Shakespeare Festival) a mezitím pracoval jako učitel, písař a taxikář.

Poprvé na sebe výrazněji upozornil roku 1956, kdy získal cenu Obie za svůj výkon v mimobroadwayské inscenaci dramatu Eugena O'Neilla Popelář přichází a cenu Theatre World Award za roli staršího alkoholického syna Jamieho Tyronea v dalším O'Neillově dramatu Cesta dlouhého dne do noci (na Broadwayi v ní hrál znovu 1975 a 1988). Laureátem ceny Tony 1959 se stal za ztvárnění postavy spisovatele, inspirované osudy F. Scotta Fitzgeralda, ve hře Budda Schulberga a Harveyho Brieta Rozčarovaní.

Příležitostně vystupoval jako host v TV seriálových antologiích. Ve filmu se prosadil poč. 60. let úlohami, s nimiž slavil úspěch již na jevišti. Za postavu psychiatra Dicka Divera v adaptaci Fitzgeraldova románu Něžná je noc (r. H. King) dostal Cenu Národní film. rady, společně s rolí alkoholického syna Jamieho v přepisu O'Neillova rodinného dramatu Cesta dlouhého dne do noci (r. S. Lumet), za niž se svými hereckými kolegy Raphem Richardsonem a Deanem Stockwellem ještě obdržel společnou Cenu za nejlepší herecký výkon na MFF v Cannes 1962.

Hlavní úloha nezaměstnaného TV autora Murraye Burnse ve film. verzi jevištní komedie Herba Gardnera Tisíc klaunů (r. F. Coe) mu vynesla nominaci na Zlatý glóbus 1965. Stejně přesvědčivě se však dokázal vyrovnat s postavami gangsterů (Masakr na sv. Valentina) a především westernových hrdinů (Hodina pušek, Tenkrát na západě, Balada o Cabu Hogueovi, Pat Garrett a Billy the Kid).

Před film. a TV kamerou ztělesnil řadu významných historických osobností z nejrůznějších epoch: římský vojevůdce Brutus (Julius Caesar), hlavní velitel americké armády na Havaji generál Walter C. Short (Tora, Tora, Tora!!!), prezident Richard Nixon (Washington: Za zavřenými dveřmi), chicagský gangster Al Capone (Masakr na sv. Valentina), americký prezident Roosevelt (F.D.R.: Poslední rok), ruský jaderný fyzik, nositel Nobelovy ceny a proslulý disident Andrej Sacharov (Sacharov). Do této kategorie náleží rovněž Oscarem 1976 oceněná vedlejší úloha šéfredaktora deníku Washington Post Bena Bradleeho, jehož dva podřízení redaktoři (Robert Redford a Dustin Hoffman) odhalili zákulisí aféry Watergate, v politickém dramatu Všichni prezidentovi muži (r. A. J. Pakula).

Neminul ho ani Oscar 1977, který mu byl udělen za vedlejší roli uznávaného spisovatele detektivních románů 20. a 30. let Dashiella Hammetta, který pomáhá v literární kariéře své družce (Jane Fondová), ve film. přepisu autobiografické povídky Lillian Hellmanové Julie (r. F. Zinnemann).

Bezvýsledně se ucházel ještě o Oscara 1980 úlohou podivínského milionáře Howarda Hughese, který zahrnul do své závěti jako dědice smolařského dělníka (Paul Le Mat), v hořké společenskokritické komedii podle skutečné události Melvin a Howard (r. J. Demme).

Nedílnou součástí jeho herecké kariéry je také účinkování v TV, kde získal po čtyřech nominacích cenu Emmy 1988 za svůj výkon v dramatizaci broadwayské hry Johna Gaye Kdo seje vítr a zařadil se tak k nevelké skupině herců, kteří jsou držiteli ceny Emmy i Oscara.

Přes úspěchy na velkém plátně i TV obrazovce zůstal vždy především divadelním hercem (Odložené sny, Velké ryby, malé ryby, Po pádu, Hughie, Ďáblové, Venkovské děvče, Měsíc pro smolaře, Tak trochu básník, Vždyť jsme jen jednou na světě, Ach, ta léta bláznivá, Uherský rok, Milostné dopisy, Země nikoho aj.).

Byl oficiálním hostem MFF v Karlových Varech 1997. Jeho kariéru poznamenala těžká autonehoda (1972) a řadu let jej provázely problémy s alkoholem a boj s depresemi. Jeho manželkami byly herečka Eleanor Pitmanová (1948-58), Rachel Taylorová (1959), herečka Lauren Bacallová (1961-69) a od roku 1970 je ženatý s Lois O'Connorovou.

Dva z jeho synů - Jason Robards III (nar. 1948) a Sam Robards (nar. 1961) - pokračují v rodinné herecké tradici.