Karel Škréta, celým jménem Karel Škréta Šotnovský ze Závořic, byl patrně nejvýznamnější český barokní malíř 17. století.

Rodina
Narodil se v domě U Černého jelena vedle Týnského chrámu v protestantské rodině úředníka královské komory Konráda Škréty a Kateřiny Herkulesové z Morchendorfu. Do vladyckého stavu s přídomkem Šotnovský ze Závořic byl povýšen v roce 1570 jeho děd, Jan Škréta, který se z kožešníka v moravské Olešnici vypracoval na senátora ve staroměstské pražské radě. Karlovým strýcem a později poručíkem byl kutnohorský mincmistr Pavel Škréta.

Vzdělání
Karlův otec zemřel v roce 1613 a ve své závěti nabádal svou ženu, aby dala děti vzdělat ve víře a v literárním umění. Nejspíše studoval na sousední Týnské škole. Dostalo se mu důkladného humanistického vzdělání, kromě latiny a němčiny ovládal i italštinu. Malířství se učil pravděpodobně od některého z mistrů na královském dvoře.

Emigrace
Po bitvě na Bílé hoře odešla rodina do emigrace: v roce 1628 je ve Stuttgartu. V roce 1630 přišel do Benátek, kde se zdržel několik let. Navštívil i Boloňu a v roce 1634 přišel do Říma Urbana VIII. Zde se stal členem malířského sdružení Schilderbent, ovládaného Nizozemci, s žertovnou přezdívkou Slackwart a Espadron. Po roce odešel zpátky do Saska a nakonec se vrátil do Čech. Usadit se v Praze mu umožnila konverse ke katolictví.

Dílo
V Praze maloval oltářní obrazy (např. pro Týnský chrám nebo kostel sv. Prokopa). Vynikl také jako portrétista, kreslíř a ilustrátor.

Škréta je pohřben v kostele sv. Havla v Praze na Starém Městě. Je po něm pojmenovaná ulice Škrétova na pražských Vinohradech.