Martin Shaw se narodil 21. ledna 1945 v anglickém Birminghamu. Nesnášel školu a jediný předmět, který ho bavil, byla anglická literatura. Poprvé se na jevišti objevil, když mu byly tři roky, po boku svých rodičů a nadšeně se vrhal do hraní i ve...
Životopis
Martin Shaw se narodil 21. ledna 1945 v anglickém Birminghamu. Nesnášel školu a jediný předmět, který ho bavil, byla anglická literatura. Poprvé se na jevišti objevil, když mu byly tři roky, po boku svých rodičů a nadšeně se vrhal do hraní i ve školních hrách. Dal se na Shakespeara a hrál v místní amatérské skupině The Pied Pipers. Následně získal stipendium na LAMDA, kde si ho při představení Thunder Rock všiml Alec Guinness.
Během těchto studií exceloval a brzy následovala jedna nabídka za druhou. První televizní role přišla v roce 1967, kde si v Coronation Street zahrál hippiesáckého studenta Roberta Crofta. Stále však prahnul i po Shakespearovských rolích, což dokazuje například v Mackbethovi v adaptaci Romana Polanskiho. (Později přiznal, že však toužil i po roli záporáka v bláznivém seriálu Batman.)
V září 1969 byl při nočním tahu (když už nebyl ani zdaleka střízliv) zákeřně napaden, což vedlo mimo jiné k rozdrcení lícní kosti, místo které byl voperován plastový implantát. Toto napadení, ze kterého si mimochodem nic nepamatuje, jej přimělo stát se abstinentem. K další změně v jeho životním stylu došlo při natáčení Mackbetha, kdy jej kolega přivedl k indickým spirituálním učením a Martin se prakticky ze dne na den stal přísným vegetariánem. K tomu všemu v devětasedmdesátém přestal kouřit.
První z televizních rolí, při které se Martin usadil v povědomí diváků, byla role welšského studena Huw Evanse z televizního sitcomu Doctor in the House. Mnoho lidí si Martina pamatuje právě z tohoto seriálu a najdou se i tací, kteří netušili, že ten super Huw je vlastně nějakej Doyle z asi slavných Profesionálů.
První zásadnější televizní role přišla v roce 1974, kdy si zahrál násilnického manžela v seriálu Helen - A Woman of Today. Díky kontroverzitě tohoto programu se tak mohl mladý herec dále zviditelnit.
Klíčovou rolí však bylo v roce 1977 obsazení epizodě Obsession v seriálu New Avengers, kde si zahrál bývalého snoubence Purdeyové, který se snažil pomstít popravu svého otce. Tato role následně vedla k obsazení jako Ray Doyle v Profesionálech (i když tato role mu byla nabídnuta až poté, co ji Jon Finch odmítl).
Právě Profesionálové mu přinesli mezinárodní slávu, nicméně on sám z tohoto seriálu - o kterém si myslel, že nevydrží víc než dva roky - a své roli v něm vůbec nebyl nadšen. Všechno to násilí a silný důraz na akci, kdy jen minimálně mohl prokázat své herecké schopnosti, mu byly značně proti srsti a stejně tak i postava Doyla, který podle něj byl jen násilnickou loutkou. Dokonce šest týdnů po začátku natáčení první série chtěl odejít, a Brian Clemens by ho i nechal jít, ale byl vázán smlouvou a tak zůstal a snažil se odvést co nejlepší práci, jakou jen za daných podmínek mohl. Na otázku, proč vůbec tuto roli bral, když se mu tolik nelíbila, odpovídal, že tou dobou jinou nabídku neměl. V roce 1983, tedy v době, kdy Profesionálové právě premiérově dovysílali a stále tedy byli velmi populární, se však v jednom interview už neudržel a velmi důrazně se na daného reportéra obořil: Jak čas ubíhal, vyjadřoval se o Profesionálech smířlivěji, ale velmi často byl rozčarován nad tím, kolik důrazu se kladlo v jeho kariéře na něco, co si podle něj takový důraz nezasloužilo. Rovněž si nejednou postěžoval na to, že se zapomíná na jeho práci před Profesionály, jako kdyby jeho kariéra začala právě jimi.(U nás byla jeho postava Doyla nadabována nejprve Aloisem Švehlíkem později Karlem Heřmánkem)
V průběhu 80.let se proto raději držel dál od televize. Ukázal se v nejrůznějších divadelních rolích a získával kladné kritiky. Jednou z jeho nejlepších a rozhodně nejnáročnější divadelní rolí byla v roce 1985 role Elvise Presleyho ve hře Alana Bleasdalea Are You Lonesome Tonight?, která se zabývala posledními 3 hodinami Presleyho života. Tato role byla tak vyčerpávající, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce. Při každém představení shodil kolem 2 kg a při jednom odpoledním představení dokonce zkolaboval. Rovněž trvalým následkem je i to, že jeho hlas zůstal od té doby poznatelně níže položený.
Jak 80. léta postupovala, Profesionálové mu nadále způsobovali problémy. Podle Martina se LWT snažil v osmdesátém sedmém obejít povinná vyjednávání stran plateb za opakování. I následná přepracovaná nabídka mu připadala nedostatečná a následné dohady skončily v dubnu 88 u soudu. Martin vyhrál, ale následkem toho ocitl pod tlakem tisku, že prý nechtěl, aby se seriál opakoval, že se považoval na to považoval za příliš seriózního herce.
V 90. letech se Martin Shaw vrací zas na obrazovky v seriálu The Chief. V Británii byl přijat vlažně, ale v zahraničí si vedl poměrně dobře. A když se v 97 začali plánovat Noví Profesionálové, Martin nebyl přizván.
Pro české diváky rozhodně stojí za povšimnutí další Martinova role pro televizi, a to v trojdílné sérii The Scarlet Pimpernell, zde známý spíše pod názvem Červený Bedrník. Tato série byla natáčena v Praze.
V Červeném Bedrníkovi si zahrál postavu tajného policisty Chauvelina, a zde si neodpustím naprosto osobní poznámku, že v této roli byl naprosto fenomenální. Protože ačkoli hrál záporáka, hrál ho tak, že mu po celou dobu fandíte a je vám ho líto, když se mu nedaří. A rovněž je to úžasná podívaná i pro dámy, protože navzdory tomu, že tou dobou nebyl Martin už žádný mladík, Chauvelin měl v sobě smrtící kombinaci zralého šarmu a nebezpečného, "doylovského" sex-appealu.
Bohužel, tato série neměla v Británii moc úspěch, protože ho BBC vysílala naprosto hloupě proti jiným dvěma populárním pořadům a tak značně ztratila na sledovanosti.
V roce 1999 s váháním přijal roli v seriálu z lékařského prostředí Always and Everyone, kde zůstal po tři roky.
V roce 2000 přijal ještě roli v seriál Judge John Deed, který pokračuje dodnes (resp. minimálně do roku 2007). Zde hraje soudce, který se vypořádává s nespravedlností a absurditami v právním systému a nejednou pořádně potrápí i své kolegy. Soudce Deed se nebojí pokládat nepříjemné otázky i u velmi ožehavých témat, nebojí se vypořádávat s velmi citlivými případy a odolávat politickým i finančním tlakům a mezitím stíhá svádět nejednu ženu.
Martin se nevěnuje však jen herectví jako takovému. Namluvil například spoustu audiobooků, z nichž "must have" je Tolkienův Silmarillion. Rovněž svůj hlas propůjčil desetidílnému dokumentárnímu seriálu o lemurech kata Lemur Island (2007)(u nás vysílán na Discovery Channel pod názvem Lemuří ulička - samozřejmě předabován), nebo natočil dokumentární seriál o tom, kterak si rozbil a spravil svého historického dvouplošníka Aviators (2006).
Nejnověji (zpráva z 2.8.2007) si má zahrát v dvoudílném dramatu o nadpřirozenu Apparitions. Martin má hrát jezuitu, který se dostane k exorcismu. Což je vzhledem k tomu, co v poslední době hrál, poněkud neobvyklá záležitost.
Martin je dvakrát rozvedený, se svou první ženou má tři děti. Momentálně je ženatý s televizní hlasatelkou Vicky Kimm Oba milují létání, mají pilotní licenci a se svým teď už opraveným dvouplošníkem se účastní pravidelně soutěží.
Během těchto studií exceloval a brzy následovala jedna nabídka za druhou. První televizní role přišla v roce 1967, kde si v Coronation Street zahrál hippiesáckého studenta Roberta Crofta. Stále však prahnul i po Shakespearovských rolích, což dokazuje například v Mackbethovi v adaptaci Romana Polanskiho. (Později přiznal, že však toužil i po roli záporáka v bláznivém seriálu Batman.)
V září 1969 byl při nočním tahu (když už nebyl ani zdaleka střízliv) zákeřně napaden, což vedlo mimo jiné k rozdrcení lícní kosti, místo které byl voperován plastový implantát. Toto napadení, ze kterého si mimochodem nic nepamatuje, jej přimělo stát se abstinentem. K další změně v jeho životním stylu došlo při natáčení Mackbetha, kdy jej kolega přivedl k indickým spirituálním učením a Martin se prakticky ze dne na den stal přísným vegetariánem. K tomu všemu v devětasedmdesátém přestal kouřit.
První z televizních rolí, při které se Martin usadil v povědomí diváků, byla role welšského studena Huw Evanse z televizního sitcomu Doctor in the House. Mnoho lidí si Martina pamatuje právě z tohoto seriálu a najdou se i tací, kteří netušili, že ten super Huw je vlastně nějakej Doyle z asi slavných Profesionálů.
První zásadnější televizní role přišla v roce 1974, kdy si zahrál násilnického manžela v seriálu Helen - A Woman of Today. Díky kontroverzitě tohoto programu se tak mohl mladý herec dále zviditelnit.
Klíčovou rolí však bylo v roce 1977 obsazení epizodě Obsession v seriálu New Avengers, kde si zahrál bývalého snoubence Purdeyové, který se snažil pomstít popravu svého otce. Tato role následně vedla k obsazení jako Ray Doyle v Profesionálech (i když tato role mu byla nabídnuta až poté, co ji Jon Finch odmítl).
Právě Profesionálové mu přinesli mezinárodní slávu, nicméně on sám z tohoto seriálu - o kterém si myslel, že nevydrží víc než dva roky - a své roli v něm vůbec nebyl nadšen. Všechno to násilí a silný důraz na akci, kdy jen minimálně mohl prokázat své herecké schopnosti, mu byly značně proti srsti a stejně tak i postava Doyla, který podle něj byl jen násilnickou loutkou. Dokonce šest týdnů po začátku natáčení první série chtěl odejít, a Brian Clemens by ho i nechal jít, ale byl vázán smlouvou a tak zůstal a snažil se odvést co nejlepší práci, jakou jen za daných podmínek mohl. Na otázku, proč vůbec tuto roli bral, když se mu tolik nelíbila, odpovídal, že tou dobou jinou nabídku neměl. V roce 1983, tedy v době, kdy Profesionálové právě premiérově dovysílali a stále tedy byli velmi populární, se však v jednom interview už neudržel a velmi důrazně se na daného reportéra obořil: Jak čas ubíhal, vyjadřoval se o Profesionálech smířlivěji, ale velmi často byl rozčarován nad tím, kolik důrazu se kladlo v jeho kariéře na něco, co si podle něj takový důraz nezasloužilo. Rovněž si nejednou postěžoval na to, že se zapomíná na jeho práci před Profesionály, jako kdyby jeho kariéra začala právě jimi.(U nás byla jeho postava Doyla nadabována nejprve Aloisem Švehlíkem později Karlem Heřmánkem)
V průběhu 80.let se proto raději držel dál od televize. Ukázal se v nejrůznějších divadelních rolích a získával kladné kritiky. Jednou z jeho nejlepších a rozhodně nejnáročnější divadelní rolí byla v roce 1985 role Elvise Presleyho ve hře Alana Bleasdalea Are You Lonesome Tonight?, která se zabývala posledními 3 hodinami Presleyho života. Tato role byla tak vyčerpávající, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce. Při každém představení shodil kolem 2 kg a při jednom odpoledním představení dokonce zkolaboval. Rovněž trvalým následkem je i to, že jeho hlas zůstal od té doby poznatelně níže položený.
Jak 80. léta postupovala, Profesionálové mu nadále způsobovali problémy. Podle Martina se LWT snažil v osmdesátém sedmém obejít povinná vyjednávání stran plateb za opakování. I následná přepracovaná nabídka mu připadala nedostatečná a následné dohady skončily v dubnu 88 u soudu. Martin vyhrál, ale následkem toho ocitl pod tlakem tisku, že prý nechtěl, aby se seriál opakoval, že se považoval na to považoval za příliš seriózního herce.
V 90. letech se Martin Shaw vrací zas na obrazovky v seriálu The Chief. V Británii byl přijat vlažně, ale v zahraničí si vedl poměrně dobře. A když se v 97 začali plánovat Noví Profesionálové, Martin nebyl přizván.
Pro české diváky rozhodně stojí za povšimnutí další Martinova role pro televizi, a to v trojdílné sérii The Scarlet Pimpernell, zde známý spíše pod názvem Červený Bedrník. Tato série byla natáčena v Praze.
V Červeném Bedrníkovi si zahrál postavu tajného policisty Chauvelina, a zde si neodpustím naprosto osobní poznámku, že v této roli byl naprosto fenomenální. Protože ačkoli hrál záporáka, hrál ho tak, že mu po celou dobu fandíte a je vám ho líto, když se mu nedaří. A rovněž je to úžasná podívaná i pro dámy, protože navzdory tomu, že tou dobou nebyl Martin už žádný mladík, Chauvelin měl v sobě smrtící kombinaci zralého šarmu a nebezpečného, "doylovského" sex-appealu.
Bohužel, tato série neměla v Británii moc úspěch, protože ho BBC vysílala naprosto hloupě proti jiným dvěma populárním pořadům a tak značně ztratila na sledovanosti.
V roce 1999 s váháním přijal roli v seriálu z lékařského prostředí Always and Everyone, kde zůstal po tři roky.
V roce 2000 přijal ještě roli v seriál Judge John Deed, který pokračuje dodnes (resp. minimálně do roku 2007). Zde hraje soudce, který se vypořádává s nespravedlností a absurditami v právním systému a nejednou pořádně potrápí i své kolegy. Soudce Deed se nebojí pokládat nepříjemné otázky i u velmi ožehavých témat, nebojí se vypořádávat s velmi citlivými případy a odolávat politickým i finančním tlakům a mezitím stíhá svádět nejednu ženu.
Martin se nevěnuje však jen herectví jako takovému. Namluvil například spoustu audiobooků, z nichž "must have" je Tolkienův Silmarillion. Rovněž svůj hlas propůjčil desetidílnému dokumentárnímu seriálu o lemurech kata Lemur Island (2007)(u nás vysílán na Discovery Channel pod názvem Lemuří ulička - samozřejmě předabován), nebo natočil dokumentární seriál o tom, kterak si rozbil a spravil svého historického dvouplošníka Aviators (2006).
Nejnověji (zpráva z 2.8.2007) si má zahrát v dvoudílném dramatu o nadpřirozenu Apparitions. Martin má hrát jezuitu, který se dostane k exorcismu. Což je vzhledem k tomu, co v poslední době hrál, poněkud neobvyklá záležitost.
Martin je dvakrát rozvedený, se svou první ženou má tři děti. Momentálně je ženatý s televizní hlasatelkou Vicky Kimm Oba milují létání, mají pilotní licenci a se svým teď už opraveným dvouplošníkem se účastní pravidelně soutěží.
