Narodil se ve stejném roce, v němž Kevin Keegan naposledy vybojoval pro Anglii Zlatý míč. Možná to bylo symbolické. O dvaadvacet let později právě Michael Owen protrhl předlouhé čekání ostrovních fanoušků a odvezl si cenu časopisu France Football...
Životopis
Narodil se ve stejném roce, v němž Kevin Keegan naposledy vybojoval pro Anglii Zlatý míč. Možná to bylo symbolické. O dvaadvacet let později právě Michael Owen protrhl předlouhé čekání ostrovních fanoušků a odvezl si cenu časopisu France Football do Liverpoolu. Přístavnímu městu zůstal věrný až do dnešních dnů, přestože v médiích opět prosakují zvěsti o jeho odchodu.
Odchovanec věhlasné líhně talentů poprvé oblékl dres Liverpoolu v závěru sezóny 1996/7 v zápase proti Sheffieldu Wednesday. Branku sice nevstřelil, ale svou rychlostí neustále ohrožoval soupeře a po zápase zaslouženě obdržel cenu pro nejlepšího hráče zápasu. V další sezóně už se na trávník dostával častěji, protože miláček tribun Robbie Fowler laboroval se zraněními. Od začátku udivoval jak rychlostí, tak strojově přesným zakončením. Ve fantastické sezóně nastřílel 30 branek, což mu vyneslo cenu Profesionální asociace fotbalistů pro nejlepšího mladíka a také pozvánku do reprezentačního týmu Anglie.
To byla senzace. Owenovi bylo teprve osmnáct let a dva měsíce! Ještě nikdy ve stoleté historii národního týmu se v něm neobjevil tak mladý hráč. Liverpoolský objev se však nezalekl a dokázal, že může být ideálním partnerem legendárního Alana Shearera. „Nic naplat, tenhle kluk je rychlejší než já a Teddy Sheringham dohromady, takže si místo v sestavě určitě zaslouží,“ komentoval dlouholetý kapitán Shearer výměnu svého parťáka v útoku.
Na mistrovství světa v roce 1998 už odjížděl Owen jako stabilní hráč základní sestavy. V osmifinálovém zápase s Argentinou vstřelil nádherný gól, při němž obešel dva obránce a technickou střelou poslal míč z plného běhu do horního růžku branky. Nervydrásající duel skončil remízou 2:2, Owen obstál i při penaltovém rozstřelu, selhali však jeho dva spoluhráči a hrdý Albion se opět zahalil do smutečního.
Sezónu 1998/9 orámoval 28 vstřelenými brankami, měsíc před koncem si však přivodil zranění třísla. Zřejmě nejhorší z možných obtíží, jaké může potkat bleskurychlého technika a střelce. Mladou hvězdu čekalo strastiplné putování po ordinacích celého světa a také psychická bitva. Během jeho rekonvalescence se totiž rozehráli jiní - Heskey, Baroš, Anelka… Na mistrovství světa 2000 nastoupil ke všem zápasům, pokaždé však byl ze záhadných důvodů střídán. Ohromující start do následující ligové sezóny opět zabrzdilo obnovené zranění…
V lednu 2001 rozšířil Liverpool svůj personál o týmového psychologa, jenž dostal Owena na starost. Experiment se podařil a pomohl útočníkovi k dosud nejlepší sezóně, orámované skvělými góly. V osmifinále Poháru UEFA dal oba góly do sítě AS Řím a nasměroval Liverpool k pozdějšímu vítězství v soutěži. Ve finále Anglického poháru sebral Arsenalu vítězství dvěma brankami v posledních minutách. Rozhodujícím gólem do sítě Bayeru Mnichov rozhodl letní Superpohár. Gólman Oliver Kahn odnesl jeho řádění také v reprezentačním dresu: v památném kvalifikačním utkání v Mnichově (1:5) mu Owen nasázel hattrick. Na konci roku dvěma brankami porazil Manchester (3:1) a postrčil Liverpool do čela tabulky. Krátce poté zvedl nad hlavu Zlatý míč, cenu pro nejlepšího hráče planety…
V září 2001 prodloužil Owen smlouvu v Liverpoolu až do roku 2005. „Cítím, že tady něco začalo. Chci být při tom, až Liverpool půjde na samý vrchol v Evropě. Nevidím důvod něco měnit a odcházet z Anglie,“ prohlašoval tehdy „zlatý chlapec“ Liverpoolu. Hvězdami nabitý tým prošel v další sezóně až do čtvrtfinále Ligy mistrů, na domácí scéně si ovšem znovu nedokázal poradit se zbytečnými ztrátami a výsledkem bylo až třetí místo. Náladu si Owen spravil aspoň na mistrovství světa: vstřelil dvě branky a zařídil důležitou penaltu proti Argentině.
Ještě horší sezóna čekala Liverpool v sezóně 2002/3. Navzdory dalšímu posilování tým skončil v lize až pátý a neprobojoval se do Ligy mistrů. „Potřebuji pravidelně hrát Ligu mistrů. Pokud se nám nepodaří v této sezóně vybojovat účast, možná přestoupím do zahraničí,“ prohlásil Michael Owen a vyděsil fanoušky i vedení klubu. Zatím to ale na odchod vypadá: Liverpool je po odehrané čtvrtině sezóny 2003/4 až devátý. Kolem obávaného střelce se znovu vyrojili zájemci: Real Madrid, Barcelona, Inter Milán, londýnská Chelsea…
Podle odborníků je Michael Owen přirozeným následovníkem tradice slavných střelců v barvách Anglie (Alan Shearer, Gary Lineker, Dennis Law…) Trenér Houllier jej však upozorňuje na slabší hru levou nohou a hlavou. Italské a španělské kluby mu nabízejí až 1 milión švýcarských franků týdně, zatímco v Liverpoolu pobírá „pouhých“ 650.000 franků. Ročně si tak vydělá v přepočtu 177 miliónů korun fotbalem. Firma Umbro mu navíc platí 78 miliónu ročně za reklamu, 6,2 miliónu mu do banky posílá hodinářská firma Tissot.
Michael chodí s láskou z časného mládí Louisse Bonsallovou, která mu v květnu 2003 porodila prvního potomka – holčičku Gemmu Rose. Žije na zámečku v tudorovském stylu, který má zahradu o rozloze 50 tisíc metrů čtverečních. V okolí skoupil domy pro všechny své příbuzné. Miluje plnokrevníky a má vlastní stáj. Jeho život nikdy neplnil stránky bulvárních deníků; „zabiják s tváří dítěte“ nesnáší alkohol a je považován za vzorného profesionála.
Autor: Vladimír Vaďura
Ve zkratce:
Výška: 177 cm
Váha: 68 kg
Individuální úspěchy:
Zlatý míč – 2001
Cena PFA pro nejlepšího mladého hráče – 1998
Cena BBC pro osobnost sportu - 1998
Nejlepší střelec Premier League (18 branek) – 1998
Kolektivní úspěchy:
Pohár UEFA - 2001
Anglický pohár - 2001
Ligový pohár – 2001, 2003
Pohár Charity – 2001
Odchovanec věhlasné líhně talentů poprvé oblékl dres Liverpoolu v závěru sezóny 1996/7 v zápase proti Sheffieldu Wednesday. Branku sice nevstřelil, ale svou rychlostí neustále ohrožoval soupeře a po zápase zaslouženě obdržel cenu pro nejlepšího hráče zápasu. V další sezóně už se na trávník dostával častěji, protože miláček tribun Robbie Fowler laboroval se zraněními. Od začátku udivoval jak rychlostí, tak strojově přesným zakončením. Ve fantastické sezóně nastřílel 30 branek, což mu vyneslo cenu Profesionální asociace fotbalistů pro nejlepšího mladíka a také pozvánku do reprezentačního týmu Anglie.
To byla senzace. Owenovi bylo teprve osmnáct let a dva měsíce! Ještě nikdy ve stoleté historii národního týmu se v něm neobjevil tak mladý hráč. Liverpoolský objev se však nezalekl a dokázal, že může být ideálním partnerem legendárního Alana Shearera. „Nic naplat, tenhle kluk je rychlejší než já a Teddy Sheringham dohromady, takže si místo v sestavě určitě zaslouží,“ komentoval dlouholetý kapitán Shearer výměnu svého parťáka v útoku.
Na mistrovství světa v roce 1998 už odjížděl Owen jako stabilní hráč základní sestavy. V osmifinálovém zápase s Argentinou vstřelil nádherný gól, při němž obešel dva obránce a technickou střelou poslal míč z plného běhu do horního růžku branky. Nervydrásající duel skončil remízou 2:2, Owen obstál i při penaltovém rozstřelu, selhali však jeho dva spoluhráči a hrdý Albion se opět zahalil do smutečního.
Sezónu 1998/9 orámoval 28 vstřelenými brankami, měsíc před koncem si však přivodil zranění třísla. Zřejmě nejhorší z možných obtíží, jaké může potkat bleskurychlého technika a střelce. Mladou hvězdu čekalo strastiplné putování po ordinacích celého světa a také psychická bitva. Během jeho rekonvalescence se totiž rozehráli jiní - Heskey, Baroš, Anelka… Na mistrovství světa 2000 nastoupil ke všem zápasům, pokaždé však byl ze záhadných důvodů střídán. Ohromující start do následující ligové sezóny opět zabrzdilo obnovené zranění…
V lednu 2001 rozšířil Liverpool svůj personál o týmového psychologa, jenž dostal Owena na starost. Experiment se podařil a pomohl útočníkovi k dosud nejlepší sezóně, orámované skvělými góly. V osmifinále Poháru UEFA dal oba góly do sítě AS Řím a nasměroval Liverpool k pozdějšímu vítězství v soutěži. Ve finále Anglického poháru sebral Arsenalu vítězství dvěma brankami v posledních minutách. Rozhodujícím gólem do sítě Bayeru Mnichov rozhodl letní Superpohár. Gólman Oliver Kahn odnesl jeho řádění také v reprezentačním dresu: v památném kvalifikačním utkání v Mnichově (1:5) mu Owen nasázel hattrick. Na konci roku dvěma brankami porazil Manchester (3:1) a postrčil Liverpool do čela tabulky. Krátce poté zvedl nad hlavu Zlatý míč, cenu pro nejlepšího hráče planety…
V září 2001 prodloužil Owen smlouvu v Liverpoolu až do roku 2005. „Cítím, že tady něco začalo. Chci být při tom, až Liverpool půjde na samý vrchol v Evropě. Nevidím důvod něco měnit a odcházet z Anglie,“ prohlašoval tehdy „zlatý chlapec“ Liverpoolu. Hvězdami nabitý tým prošel v další sezóně až do čtvrtfinále Ligy mistrů, na domácí scéně si ovšem znovu nedokázal poradit se zbytečnými ztrátami a výsledkem bylo až třetí místo. Náladu si Owen spravil aspoň na mistrovství světa: vstřelil dvě branky a zařídil důležitou penaltu proti Argentině.
Ještě horší sezóna čekala Liverpool v sezóně 2002/3. Navzdory dalšímu posilování tým skončil v lize až pátý a neprobojoval se do Ligy mistrů. „Potřebuji pravidelně hrát Ligu mistrů. Pokud se nám nepodaří v této sezóně vybojovat účast, možná přestoupím do zahraničí,“ prohlásil Michael Owen a vyděsil fanoušky i vedení klubu. Zatím to ale na odchod vypadá: Liverpool je po odehrané čtvrtině sezóny 2003/4 až devátý. Kolem obávaného střelce se znovu vyrojili zájemci: Real Madrid, Barcelona, Inter Milán, londýnská Chelsea…
Podle odborníků je Michael Owen přirozeným následovníkem tradice slavných střelců v barvách Anglie (Alan Shearer, Gary Lineker, Dennis Law…) Trenér Houllier jej však upozorňuje na slabší hru levou nohou a hlavou. Italské a španělské kluby mu nabízejí až 1 milión švýcarských franků týdně, zatímco v Liverpoolu pobírá „pouhých“ 650.000 franků. Ročně si tak vydělá v přepočtu 177 miliónů korun fotbalem. Firma Umbro mu navíc platí 78 miliónu ročně za reklamu, 6,2 miliónu mu do banky posílá hodinářská firma Tissot.
Michael chodí s láskou z časného mládí Louisse Bonsallovou, která mu v květnu 2003 porodila prvního potomka – holčičku Gemmu Rose. Žije na zámečku v tudorovském stylu, který má zahradu o rozloze 50 tisíc metrů čtverečních. V okolí skoupil domy pro všechny své příbuzné. Miluje plnokrevníky a má vlastní stáj. Jeho život nikdy neplnil stránky bulvárních deníků; „zabiják s tváří dítěte“ nesnáší alkohol a je považován za vzorného profesionála.
Autor: Vladimír Vaďura
Ve zkratce:
Výška: 177 cm
Váha: 68 kg
Individuální úspěchy:
Zlatý míč – 2001
Cena PFA pro nejlepšího mladého hráče – 1998
Cena BBC pro osobnost sportu - 1998
Nejlepší střelec Premier League (18 branek) – 1998
Kolektivní úspěchy:
Pohár UEFA - 2001
Anglický pohár - 2001
Ligový pohár – 2001, 2003
Pohár Charity – 2001
