Phil Taylor se narodil v Burslemu, Stoke-on-Trentu rodičům Douglas a Elizabeth Taylorovým. Když mu bylo šestnáct let opustil školu a hned začal pracovat pro JF Sale and Co. přímo v Burslemu. Mezi zaměstnáním byla i doba, kdy byl nějakou chvíli...

Životopis

Phil Taylor se narodil v Burslemu, Stoke-on-Trentu rodičům Douglas a Elizabeth Taylorovým. Když mu bylo šestnáct let opustil školu a hned začal pracovat pro JF Sale and Co. přímo v Burslemu. Mezi zaměstnáním byla i doba, kdy byl nějakou chvíli bez práce, ale Phil si z toho moc velkou hlavu nedělal a dopřával si hlavně to co měl rád ze všeho nejvíc, tedy šipky. Hrával je po různých hospodách přímo ve Stoke-on-Trentu což vzbudilo pozornost u legendárního Erica Bristowa, jednoho z nejznámějších šipkařů té doby. Vzniklo zajímavé přátelství a Bristow dokonce začal Philovi pomáhat i finančně. Jeho sponzorské dary se vyšplhaly až do úctyhodných GBP 10.000,- Na tu dobu to byly opravdu závratné sumy. Díky těmto dotacím se Taylor mohl naplno věnovat šipkám a navštěvovat nížší turnaje v okolí. Nicméně jeho forma tehdy byla jen "tikající bomba", která měla brzo vybouchnout a ohromit šipkovou veřejnost.

Roku 1988 vyhrává Taylor svůj první "větší" turnaj a to Burslem Open. Následuje pak Derbyshire Open, Lincolnshire Open a Canadian Open. Začátkem roku 1990 přichází BDO Mistrovství světa a Taylor je skutečně neznámým hráčem. Je na něj dokonce vypsaný kurz 125-1. Paradoxně je to on, který světu ukáže jaké umí hrát šipky a v šokujícím finále poráží svého chlebodárce Erica Bristowa 6-1. O senzaci bylo postaráno. Na pavouk tehdejšího MS se podívejte sem. Ve stejném roce dále vyhrává turnaje jako Finnish Open, Danish Open, North American Open, velmi uznávaný British Pentathlon, jednotlivce na ME (Europe Cup), s Bobem Andersonem pak ještě přidává vítězství v párech a hlavně World Masters (ve finále porazil Jocky Wilsona, pavouk turnaje je tady. ). Toto cenné vítězství ho vystřelilo na čelo tabulky světového žebříčku BDO/WDF.

I v následujícím roce se pokoušel získat titul BDO/WDF šampiona, ale vše mu překazil ve čtvrtfinále Dennis Priestley, který Phila porazil 4-3. Priestley pak v semifinále porazil Boba Andersona a celý turnaj vyhrál, když ve finále porazil Erica Bristowa 6-0. Pavouk k nahlédnutí je zde. V roce 1992 se Taylor vrací zpět do dějiště Embassy MS, které vyhrává ve fantastickém finále nad Mikem Gregorym. Celé utkání se rozhodovalo až v legu náhlé smrti a Taylor ho označil na svých webových stránkách za jedno z nejtěžších utkání, které vůbec kdy odehrál.

Ačkoliv se získané tituly nezadržitelně hrnuly, což se už v tehdejší době považovalo u Taylora za automatickou věc, jeho působení v médiích (zejména pak živé přenosy zápasů v TV) se lehce vytrácelo. V roce 1992 se definitivně rozhodl a odešel s dalšími hráči do konkurenční WDC (současné PDC). Tehdy vznikalo něco vyjímečného a PDC tvořili hráči ze světové top 16 a bývalí světoví šampioni, kteří stále hráli před TV. Taková hvězdná šipkařská NHL. Pro Taylora opět nová výzva a samozřejmě i dobrý business. Byl jedním ze zakládajících členů WDC a do dneška z toho stále těží.

V měření sil mezi PDC a BDO se dvakrát utkal s šampiony Barneveldem a Fordhamem. V roce 1999 (tehdy byl zápas nazýván zápasem století) porazil Barnevelda získáním 21 legů "pouze" proti jeho deseti a v roce 2004 porazil Andyho Fordhama 5-2 na sety. Zápas se kvůli zhoršení zdravotního stavu Andyho Fordhama musel přerušit a už se nedohrál.

Jak se doslova píše, výčet Taylorových titulů je skutečně vyjímečný a neslýchaný. Žádný jiný hráč na světě se nemůže chlubit tolika tituly jako Power. Dosáhl na 13 titulů mistra světa, 8 x vyhrál World Matchlay, sedmkrát World Grand prix, třikrát Las Vegas Desert Classic, dvakrát UK Open a Premier League (zůstal neporažen 28 zápasů v řadě) a ve sbírce má i titul z World Series of Darts. V loňském roce vyhrál i World Darts Trophy, když nizozemští organizátoři přizvali i hráče z PDC. Kompletní videotéku z WDT najdete zde. Taylor ve finále zvítězil nad kapitánem anglické reprezentace, Martinem Adamsem.

V jeho biografii nemůžeme nezmínit četná a často diskutovaná zavření na devět šipek, což je předmětem řady otázek a rozhovorů. Na otázku kolikrát "zavřel na 9", Vám už nedokáže přesně odpovědět. V samotném tréninku nespočetně. Když před několika lety navštívil Prahu na exhibiční akci Golden Darts, myslím že se ho na to řada lidí ptala. Tehdy odpověděl něco mezi 30 - 40 x. V současnosti to bude určitě přes stovku, ne-li víc. Ale nebudeme spekulovat nad tím, co ví přesně jenom on. Zatímco u nás na velkou devítku stále čekáme, v Anglii už se počítá snad jen před TV obrazovkami. Taylorovi se podařilo takto ukončit hru v roce 2002 na turnaji St. James World Matchplay v Blackpoolu, Lancashire. Vše se odehrálo ve čtvrtfinálovém zápase proti Chrisu Masonovi za bouřlivé atmosféry. Určitě si nenechte ujít TOTO video, kde je vše zachyceno. V roce 2004 vše znovu zopakoval na turnaji UK Open Championship v Boltonu a stal se jediným hráčem, který před TV "perfect game" zopakoval. Do třetice všeho dobrého, přišel rok 2005 a semifinálové utkání na UK Open proti Scholtenovi. Video si můžete stáhnout ZDE. Taylor celý turnaj vyhrál, ve finále porazil Marka Walshe. V současnosti 9ti šipkových televizních zavření přibývá, v poslední době jsme mohli vidět Nizozemce Barnevelda na PDC nebo Michaela Gerwena. Je stále se na co těšit. Nicméně na Mistrovství světa PDC, na tu vysněnou devítku stále čekáme. Letos byl devátou šipkou na double Dennis Ovens, předloni zase Wayne Mardle. Nikdo zatím nedal. V tomto případě je WDF o krok napřed, jelikož jediné "TV živé" zavření na Embassy MS předvedl Američan Paul Lim v roce 1990. Video je k dispozici ZDE.

Předtím, než se zformovala organizace PDC, Phil utrpěl dvě velké porážky na BDO World Championship. V roce 1991 ho porazil ve čtvrtfinále Dennis Priestley a v roce 1993 podlehl už v druhém kole 1-3 Kevinu Spiolkovi. O těchto porážkách se příliš nemluví, ale je potřeba si uvědomit, že v tehdejší době na MS hrála kompletní světová špička, která později odešla do PDC. Proto se těmto porážkám přikládá velká důležitost a hráči, kteří porazili Taylora si dodnes tohoto vítězství váží.

Poté přišlo PDC a famózní Taylor od roku 1994 prohrál pouze tři finále. Od roku 1994 se dostal vždy do finále MS PDC. To je nevídaná bilance. Samozřejmě musíme brát v úvahu i počet startujícíh hráčů na jednotlivých podnicích, rok od roku ale hráčů stále přibývá. Ve finále MS PDC ho porazil pouze Priestley, Part a Barneveld. Jak to bude příští rok ? To nikdo neví. Spousta fanoušků a hráčů po celém světě by si určitě přála finále za účasti Phila Taylora, ale v roce 2008 to bude mít opravdu těžké. Nechme se překvapit.

Jeho finálové utkání s Barneveldem je označováno za souboj Titánů a zápas tisíciletí. Na video odkazu si můžete zavzpomínat na zápas, který zvednul ze židlí i televizní diváky, kteří šipky nehrají a jinak nesledují. Asi nemá význam popisovat konkrétní průběh utkání, nicméně opět dospěl do legu náhlé smrti, v kterém zaslouženě zvítězil Barneveld. Nádherná podívaná.

Pokud se bavíme o Taylorových porážkách, asi nejpřekvapivější utrpěl na turnaji World Grand Prix. Jeden z mála turnajů, který se hraje systémem double IN, double OUT a na best of 3 sets. Taylor už skončil v prvním kole v roce 2001, když ho porazil kvalifikant Kevin Painter 2-1 a v roce 2004 podlehl neznámému Andymu Callabymu 0-2. Čtyři televizní utkání prohrál v první polovině roku 2006, prohrál například s Vincent van der Voortem a Simon Whitlockem na International Darts League v Nizozemí a dvakrát v řadě s Raymondem van Barneveldem na UK Open a Las Vegas Desert Classic.

Opět se vrátil v plné síle v červenci, když zvítězil na World Matchplay a poprvé na World Darts Trophy v září. V říjnu pak poráží svého velkého rivala Barnevelda na turnaji World Grand Prix a získává titul. Ale musíme zmínit i další slavné finálové zápasy z raných 90. let, v kterých Taylor sice nevyšel vítězně, ale na které se nezapomíná. Bylo to zejména skvělé finále Winmau World Masters z roku 1991, v kterém podlehl Rodu Harringtonovi. Pavouk turnaje je zde. Nebo prohra s Dennisem Priestleym na UK Matchplay v roce 1993 a turnaj Samson Darts Classic proti Bobu Andersonovi téhož roku.

Pozdější rozdělení světové organizace a vznik PDC rozdělilo šipkaře na dva tábory. Vytratila se taková ta jednostranná rivalita, kterou jsme byli zvyklí vídat u špičkových hráčů z osmdesátých let jako byl Bristow, Lowe nebo Wilson. Ne že by mezi jednotlivými hráči z různé organizace rivalita nebyla, nicméně spíš šlo o business souboj mezi oběma vzniklými organizacemi, jejichž spory často končily u soudů. Ale zpět k Taylorovi. Pro něj je největším rivalem především dlouholetý soupeř, ale i přítel Dennis Priestley, s kterým odehrál spoustu skvělých zápasů a porazil ho i před TV obrazovkami na MS PDC. Ve finále se později utkali ještě čtyřikrát. Z těchto zápasů odešel pak vítězně Taylor. Asi současným největším rivalem je logicky Raymond van Barneveld. Čtyřnásobný vítěz BDO Mistrovství světa a letošní přemožitel Taylora na PDC MS. Barneveld porazil Taylora také na únorovém Masters of Darts v Nizozemí. Barneveld po přestupu z BDO do PDC zažíval hvězdné okamžiky, podařilo se mu zvítězit ve velkých turnajích a k tomu ještě přidal zavření na 9 šipek. Taylor zase vyhrál únorovou bitvu v Holsten Premier League, když v Hallam FM Aréně v Shefieldu před zraky tisíců diváků zvítězil 8-6 na legy (a to prohrával 1-5). Taylor stále pokračuje a nevzdává se. Po šťastně vyhraném finále na PDC MS proti Kevinu Painerovi chtěl ukončit kariéru, ale teď má novou motivaci a titul chce získat zpět za každou cenu. V současnosti pilně trénuje, ale zaměřil se i na svou životosprávu a duševní zdraví. Pravidelně cvičí a lehce i zhubnul.

Phil Taylor miluje šipky a svou rodinu. Je to skutečně rodinný typ a se svou ženou Yvonnou má čtyři děti: Lisu, Chrise, Kelly a Natalii. Přiznává, že často jeho rodina trpí na úkor šipek, ale pokud má čas snaží se jim to královsky vynahradit. Pokud sledujete televizní přenosy, na většině turnajích ho doprovází jeho žena a dcera, kolikrát i další děti. Často jsme mohli vidět, když při vyhlášení cen pozval na podium svou dcerku, které předal vítěznou trofej. Je to obyčejný člověk, s neobyčejnou vstřícností, pohoda z něho vyzařuje na každém kroku. Skutečný profesionál. S komentátorem ze Sky Sportu Sidem Waddellem se rozhodli vydat vlastní autobiografii a vystupoval i v řadě televizních programech, například v zábavném "The Frank Skinner Show", v BBC speeling competition apod. V roce 2004 dokonce na počest jeho vítězství nahrál píseň s Sharon Kelly "Better than the Best", v které si zarapoval. Bohužel (nebo naštěstí) nebyla píseň nikdy veřejně vydána.

Bohužel popularita má i černou skrvnu na jeho profesionální kariéře, která se mu nevyhnula. V roce 1999 došlo k zajímavému incidentu, když ho po turnaji doprovodily dvě mladé ženy (věk okolo dvaceti let) k jeho autu, aby ho později obvinily ze sexuálního obtěžování. Taylor to nikdy nepřiznal a vše popírá, nicméně byl uznán vinným a odsouzen místním soudním úředníkem, pokutovaný částkou 2,000 Liber. 28. prosince roku 2006 se Taylor utkal s Chrisem Masonem na MS PDC 2007 a došlo k menší slovní přestřelce, která měla dohru posléze ještě v médiích. Mason neunesl porážku, nicméně o týden později se Taylorovi za své chování omluvil. Něco podobného jsme zažili v předloňském zápase Taylora s Painterem, kde padlo spousta slov začínajících na "F" a končících na "K" :-) Painter tehdy neunesl porážku a spíše než zápasu se věnoval tomu, jak zavřít 170 d.o. Zápas Taylor ukončil zavřením desátou šipkou (bullem) a došlo i k menší strkanici na pódiu. Oba hráči pak byli za asistence pořadatelů odvedeni do zákulisí a vyvázli s pokutou několik stovek Liber. I tuto stinnou stránku mají profesionální šipky.

Taylorova hvězda stále září a doufejme že bude zářit i nadále. Letos byl vyhlášen PDC hráčem roku. Inaugurace proběhla v luxusním prostředí na slavnostní večeři v londýnském Dorchester Hotelu v Park Lane. Jako první šipkař byl nominovaný prestižní cenou BBC Sports Personality of the Year Award v roce 2006, kde se umístil po boku špičkových sportovců a olympioniků. V roce 2005 Taylor otevřel svůj obchod prodávající sportovní trofeje přímo v Sneyd Greenu, Stoke-on-Trentu. Je velkým fandou fotbalového týmu Port Vale. Nám nezbývá než Philovi popřát, ať mu to stále lítá a můžeme se těšit na další World Championship.