Bausch se narodila v Solingenu 27. června 1940. V patnácti letech začala studovat na tanečním oddělení Folkwang Schule v Essenu, pod vedením Kurta Joosse. Na přelomu padesátých a šedesátých let pobývala ve Spojených státech, kde se inspirovala tehdy progresivními styly významných amerických tanečních modernistů. Po návratu z USA se stala sólistkou v nově založeném souboru Folkwang-Ballett, který vedl Kurt Jooss.

Jako choreografka debutovala dílem Fragment (1968) na hudbu Bély Bartóka, které vytvořila právě pro toto těleso. V letech 1969 – 1973 zde působila jako umělecká vedoucí, choreografka a tanečnice. Jejími hlavními spolupracovníky v tomto období byli Kurt Jooss, Antony Tudor a zvláště Jean Cébron.

V roce 1973 jí svěřil intendant wuppertalského divadla Arno Wüstenhöfer vedení tamějšího baletního souboru. Do té doby tradiční repertoár a styl provinční baletní company podrobila radikální proměně, včetně personálu. Nový soubor se zapsal do taneční historie jako Wuppertal Tanzteater, později jako Tanztheater Wuppertal Pina Bausch.

Pro tento soubor, v němž někteří tanečníci působí dodnes, vytvořila desítky choreografií. Její choreografický způsob se taneční terminologie zapsal jako taneční divadlo. Choreografie Piny Bausch byly sledem emocionálních obrazů, v nichž se zabývala vzpomínkami, podvědomými touhami, otázkami identity, a zejména složitostí vzájemného porozumění mezi mužem a ženou.

V devadesátých letech cestovala se souborem po světě a inspirovala se atmosférou velkých měst, z nichž pak čerpala materiál pro velké choreografické fresky.

K jejím největším dílům patří: BLAUBART (1977), KOMM TANZ MIT MIR (1977), CAFE MÜLLER (1978), NELKEN (1982), TWO CIGARETTES IN THE DARK (1985), PALERMO PALERMO (1989), NUR DU (1997). Je také autorkou filmu THE PLAINT OF THE EMPERESS (1990).

Filmový režisér Pedro Almodóvar obsadil Pinu Bausch do filmu Mluv s ní (2002), který lze chápat jako poctu této výjimečné taneční umělkyni.