Svatá Klára se narodila jako nejstarší z tří dcer v roce 1193 v Assisi, Itálie a zemřela 11. srpna 1253 tamtéž. Vlastním jménem Chiara Offreducio di Favarone.

Klára byla silně ovlivněna osobností svého současníka sv. Františka, do benediktinského kláštera vstoupila ve svých devatenácti letech. Když pak sv. František získává v Assisi opuštěný chrám sv. Damiána včetně sousedního domu a zřizuje v něm novou ženskou řeholní skupinu (v roce 1215 jí sepisuje pravidla podobná řeholi Menších bratří), stává se Klára její první představenou (po její smrti jsou pak členky této řehole zvané klariskami). Klarisky chodí bosy, nejedí maso, nemají žádný majetek. Do nového řádu se hlásí mnoho žen, včetně Klářiny matky a sester.

Roku 1241 papež Řehoř IX. potvrzuje pravidla řádu sepsaná sv. Františkem, roku 1251 Inocenc IV. schvaluje původní apoštolskou chudobu řádu a konečně roku 1253 pak schvaluje i upravená pravidla řádu klarisek, sepsaná sv. Klárou.

Postupně se Klářin věhlas šíří za hranice Itálie. I sv. Anežka Česká podle jejího vzoru zakládá v Praze panenský klášter sv. Františka, do kterého posléze sama vstupuje.

Sv. Klára je pochována po boku sv. Františka v kostele sv. Jiří - později jsou její ostatky přeneseny do nového chrámu, baziliky sv. Kláry, jenž je vystavěn vedle sídelního řádového kláštera v Assisi.

Roku 1255 je pak Klára prohlášena papežem Alexandrem IV. za svatou, papež Pavel VI. ji pak prohlásil za patronku televize.