Vyrůstal v Mandžusku jako syn fotografa, který ho vyučil svému povolání. S rodiči byl posléze repatriován do Japonska, kde maturoval na Port Arthur High School. Celou válku sloužil v japonské armádě na frontách v Mandžusku a Tichomoří. Po...

Životopis

Vyrůstal v Mandžusku jako syn fotografa, který ho vyučil svému povolání. S rodiči byl posléze repatriován do Japonska, kde maturoval na Port Arthur High School.

Celou válku sloužil v japonské armádě na frontách v Mandžusku a Tichomoří. Po návratu domů, kde nezůstal nikdo z jeho rodiny naživu, pracoval jako letecký fotograf v Šanghaji a v roce 1946 byl přijat do hereckého souboru film. společnosti Toho.

Za hereckou průpravu a mezinárodní úspěch vděčí režisérovi Akiru Kurosawovi, pod jehož vedením vytvořil rozsáhlou plejádu různorodých hrdinů z minulosti i současnosti, z nichž mnozí vládnou silou duchovní i tělesnou, někteří zas naopak podléhají vášním i slabostem, propadají zoufalství a zakoušejí pocity strachu: tuberkulózou postižený gangster Macunagi v příběhu předměstského lékaře z poválečného Japonska Opilý anděl; šlechetný a hrdý lupič Tadžómaru v dramatu podle povídek Rjúnosuke Akutagawy Rašomon.

Lékař Kjoki Fudžisaki v tragickém příběhu Tichý souboj; detektiv Murakami v kriminálním snímku Toulavý pes; malíř Ičiro Ace ve Skandálu; prokletý samuraj Wašizu v shakespearovském dramatu Krvavý trůn; kupec Denkiči Akama ve film. adaptaci Dostojevského románu Idiot; úředník Koiči Niši, který mstí smrt otce, v kritickém dramatu o korupci v podnikatelských kruzích Zlý chlap spí dobře; drobný průmyslník Kiči Nakadžima, posedlý strachem před atomovou bombou, v dramatu Záznamy živé bytosti; ředitel velké továrny na obuv Kingo Gonda v kriminálním dramatu Nebe a peklo.

Nejpočetnější skupinu v galerii jeho postav však představují udatní samurajové, hájící svou čest a spravedlnost navzdory nepřízni osudu a společenským konvencím. Při vší statečnosti a šlechetnosti však mnohdy porušují vědomě samurajské zákony, dokonce jimi pohrdají a odmítají se podřídit mocenské zvůli svých proradných nadřízených. Bojovat dokáží nejen hbitostí těla a meče, ale také rozvahou a chytrostí, jak o tom svědčí mj. úloha potulného samuraje Sandžura, za jejíž ztvárnění v dobrodružném dramatu Tělesná stráž obdržel Volpiho pohár na MFF v Benátkách 1961.

Z jiných důvodů se odhodlal vzepřít kodexu cti a věrnosti závazku, jenž popírá lidskou důstojnost, hrdý samuraj Isaburo Sasahara, který volí raději smrt než pokoru, v dramatu Vzpoura (r. M. Kobajaši).

Strhující výkon, oceněný Volpiho pohárem na MFF v Benátkách 1965, podal v úloze mlčenlivého a nezištně obětavého lékaře Niidy, který svůj život zasvětil pomoci trpícím, v dramatu z minulého století Rudovous (r. A. Kurosawa).

Jako jediný japonský herec se během 60. a 70. let prosadil v Hollywoodu, kde se však využívalo spíše jeho orientálního vzezření a tělesné zdatnosti než hereckých kvalit, v komerčních dobrodružných, historických a válečných filmech (Grand Prix, Peklo v Pacifiku, Krvavé slunce, Papírový tygr, Zajatec japonských ostrovů, 1941).

V poslední době se připomněl úlohou starého eskymáckého šamana Krúmaka v dobrodružném dramatu o lovcích z dalakého severu Stín vlka (r. J. Dorfmann).

V roce 1963 založil vlastní produkční společnost Mifune Productions, pod jejíž hlavičkou natočil svůj film Dědictví 500 000.