Při studiu na střední škole a obchodní akademii se ve firmě svého otce Josefa Lídla vyučil i výrobě nátrubkových nástrojů. Za první světové války sloužil dva roky ve Vídni, kde se věnoval stavbě klavírů. V roce 1920 mu otec pro nemoc předal továrnu, kde se věnoval výhradně zdokonalování žesťových nástrojů, zejména lesních rohů, které brzy dosáhly světových úspěchů. Houslařskou dílnu přenechal českým mistrům houslařům, kteří se vyučili u jeho otce.

Začal dodávat žesťové nástroje do Jugoslávie, Polska, Švýcarska, Bulharska, Kanady a USA. Zastupoval tureckou firmu Zildjian a pařížskou Erard. Založil filiálku v Olomouci, kterou později přestěhoval do Prostějova. V roce 1925 měla firma již padesát zaměstnanců. V roce 1920 se spojil s firmou na výroíbu pian a harmonií "Velík". Továrna "Lídl a Velík" měla nejprve sídlo v Boskovicích a od roku 1925 v Moravském Krumlově.

Po znárodnění firmy v roce 1948 se Václav Lídl stal jejím vedoucím, kterým zůstal až do roku 1957. Potom pracoval u firmy jako technik.