Rodák z Nejdku u Karlových Varů Vladimír Ráž chtěl jít po maturitě na pražském reálném gymnáziu původně na medicínu, ale v roce 1942 nacisté zavřeli vysoké školy a tím padly jeho veškeré sny o studiu medicíny. Možná je to tak dobře, protože...

Životopis

Rodák z Nejdku u Karlových Varů Vladimír Ráž chtěl jít po maturitě na pražském reálném gymnáziu původně na medicínu, ale v roce 1942 nacisté zavřeli vysoké školy a tím padly jeho veškeré sny o studiu medicíny. Možná je to tak dobře, protože jinak bychom přišli o ušlechtilého, dobrého a krásného krále Miroslava.

Bylo to pro něj velké zklamání, ale protože také rád a často recitoval, napadlo ho zkusit své štěstí na dramatickém oddělení pražské konzervatoře, povedlo se, byl přijat. Jenže díky událostem v roce 1942 byla i tato škola zavřená a Ráž měl možnost jí dostudovat až v roce 1947.

Herectví ho chytilo, našel se v něm a našli si ho i režiséři, které upoutal svým vzhledem, ztepilou postavou a i hlasem.

Jeho filmové zkušenosti začaly už během studia, to dokládají menší role ve filmech Mrtvý mezi živými (1946) nebo Alena (1947) a rolí příbývalo, nejen ve filmu, ale také v divadle.

Snad nejvíc popularity mu přinesla role krále Miroslava v nejznámější české pohádce Pyšná princezna. Natočil toho mnoho například malíře Ženíška v životopisném filmu Mikoláš Aleš (1953), doktora Janského v Tajemstvá krve (1953) a mnoho dalších, ale role krále Miroslava zůstane nejznámější.

První divadelní angažmá získal Ráž v pražském Realistickém divadle, po dvou letech přešel do Divadla státního filmu, tři roky působil v Hudebním divadle v Karlíně a vroce 1954 zakotvil v činohře Národního divadla, kde zůstal až do odchodu v roce 1993.

Jeho asi nejznámější role na divadle byly Čapkův Loupežník, to byla jeho první role v Národním divadle, d ´Artagnan ve Třech mušketýrech, Don Cétar ve Schovávané na schodech, car Alexandr ve Vojně a míru, Laertes v Hamletovi, Tuzembach v Čechovových Třech sestrách nebo Pelops v Hipodamii.

Bohatá je i jeho galerie postav, které vytvořil pro televizní obrazovku. Tak například role Jana Borna ze seriálu Sńatky z rozumu (1968), Škrobacha z F.L.Věka (1971) nebo Herkula Nerudného ze seriálu Byl jednou jeden dům (1974).

Nejenže byl úspěšným hercem, ale taky dabérem. Svůj hlas proůjčil mnoha zahraničním hercům, mimo jiné také Lexu Barkerovi nebo Jeanu Maraisovi.

Vladimír Ráž nebyl na tom posledních úár let svého života zdravotně nejlépe, zemřel tři dny po svých sedmasedmdesátých narozeninách.

I když vytvořil plno rolí, pro nás zůstane dobrým králem Miroslavem.