Alan Bates

herec

Narození:
19. února 1934
Úmrtí:
27. prosince 2003, důvod: rakovina slinivky
Ačkoliv pochází z hudebnické rodiny - otec byl violoncellista a matka klavíristka -, od dětství spíš tíhl k divadlu než ke klasické hudbě. Navštěvoval Herbert Strutt Grammar School a poté studoval herectví na Royal Academy of Dramatic Art (RADA)...

Životopis

Ačkoliv pochází z hudebnické rodiny - otec byl violoncellista a matka klavíristka -, od dětství spíš tíhl k divadlu než ke klasické hudbě. Navštěvoval Herbert Strutt Grammar School a poté studoval herectví na Royal Academy of Dramatic Art (RADA) v Londýně. Jednu sezonu působil v Midland Theatre v Coventry, ale upozornil na sebe teprve na scéně londýnského Royal Court Theatre, kde hrál jak v klasickém repertoáru (mj. Shakespeare, Čechov), tak i v dramatech současných autorů, zejm. pak z okruhu tzv. rozhněvaných mladých mužů.

Velký úspěch sklidil 1956 ve hře Johna Osborna Ohlédni se v hněvu, v níž také hostoval v Moskvě a New Yorku. 1971 zaujal rolí univerzitního profesora Bena Butleye, za jejíž ztvárnění v londýnské inscenaci dramatu Simona Warda Butley obdržel cenu Tony. Tutéž roli vytvořil i ve stejnojmenné film. verzi (r. H. Pinter). Před film. kamerou debutoval rolí Franka Riceho, syna hlavního hrdiny (Laurence Olivier), ve film. přepisu Osbornova dramatu Komik (r. T. Richardson).

Do mezinárodního povědomí vstoupil díky několika filmům (Mluvit do větru, Takové milování, Domovník a Zpropadená kariéra), jejichž tvůrci patřili k britskému hnutí Free Cinema nebo s ním byli duchovně spřízněni. Jako uznávaný charakterní herec se prosadil i za hranicemi své vlasti, kde mu popularitu přinesla především úloha anglického spisovatele řeckého původu Basila, který se spřátelí se svérázným temperamentním Řekem (Anthony Quinn) ve film. adaptaci povídky Nikose Kazantzakise Řek Zorba (r. M. Kakojannis).

Za svůj výkon, jaký předvedl v postavě židovského řemeslníka Jakova Boka ve film. zpracování novely Bernarda Malamuda Správkař (r. J. Frankenheimer), byl nominován na Oscara 1968. Často ztělesňoval mužné typy milovníků v melodramatech situovaných do minulosti (Zamilované ženy, Posel a Vojákův návrat), ale stejně dobře se zhostil rozporuplných hrdinů dneška (Rozvedená žena nebo Růže). Kromě filmu se věnuje i divadlu a práci v TV, kde se představil mj. jako Michael Henchard, o jehož osudech vypráví seriálová dramatizace románu Thomase Hardyho Casterbridgeský starosta.