Alois Hitler
rakouský celník, otec Adolfa Hitlera
- Narození:
- 7. června 1837
- Úmrtí:
- 3. ledna 1903, důvod: infarkt myokardu
Upravit profil
Alois Hitler, rodným jménem Alois Schicklgruber, byl rakouským celníkem a otcem Adolfa Hitlera. Aloisův biologický otec není znám. Jedním kandidátem je Johann Georg Hiedler, druhým jeho bratr Johann Nepomuk Hiedler. Za oficiálního otce je...
Životopis
Alois Hitler, rodným jménem Alois Schicklgruber, byl rakouským celníkem a otcem Adolfa Hitlera.
Aloisův biologický otec není znám. Jedním kandidátem je Johann Georg Hiedler, druhým jeho bratr Johann Nepomuk Hiedler. Za oficiálního otce je považován Johann Georg, který se k Aloisovu otcovství osobně přiznal. Dodnes však neutichly spekulace, že Johann Georg lhal a že otcem je Johann Nepomuk.
Mládí
Alois Hitler se narodil v Dolním Rakousku svobodné selce Marii Anně Schicklgruberové. Byl pokřtěn v blízké vesnici Döllersheim, prostor pro otcovo jméno na křestním listu byl zanechán prázdný a kněz do něho napsal „nelegitimní“. Hitlerovým nevlastním otcem byl jeho dědeček Johannes Schicklgruber.
Později se muž jménem Johann Georg Hiedler přestěhoval k Schicklgruberům a vzal si Aloisovu matku, když bylo malému Aloisovi pět let. Roku 1847 byl mladý Alois poslán ke svému strýci Johannu Nepomuku Hüttlerovi, který vlastnil hospodářství v blízké vesnici Spital. Alois docházel do základní školy a zároveň bral hodiny obuvnictví. Ve třinácti letech opustil Alois hospodářství a šel do Vídně jako učeň v obuvnictví, kde pracoval pět let. V roce 1855 se stal Alois pohraničníkem.
Kariéra
Alois Hitler dělal kariéru v polní armádě jako celní úředník a procestoval skoro všechny hranice rakouské říše. Roku 1860 dosáhl hodnosti poddůstojníka. Roku 1864, po odborném školení a zkouškách, sloužil, tehdy ještě Schicklgruber, v Linci. V roce 1875 byl poslán za prací do Brunova, kde se později narodil jeho syn Adolf Hitler.
Jméno
Jako mladý celní úředník užíval Alois jméno „Schicklgruber“, ale v roce 1876 se přiznal 84letý Johann Georg Hiedler k Aloisovu otcovství. Pět let po Aloisově narození si vzal jeho matku a nyní si přál, aby se Alois jmenoval po něm. Kněz souhlasil se změnami záznamů, občanské úřady automaticky zpracovaly církevní rozhodnutí, a Alois tak získal nové jméno. Úředníci ve státním úřadu v Mistelbachu poté 6. ledna 1877 změnili Alois Schicklgruber na Alois Hitler. Není známo, kdo rozhodl o napsání Hitler namísto Hiedler. Pravopis tehdy ještě nebyl standardizován. Navíc není jisté, jestli byl Johann Georg opravdovým otcem Aloise Hitlera. Je možné, že se přiznal kvůli penězům. Za druhého kandidáta na Aloisovo otcovství je považován Georgův bratr Johann Nepomuk Hüttler.
Občas je zmiňován i štýrskohradecký žid Leopold Frankenberger. Toho zmiňoval zejména Hans Frank.
Teorie podle Hanse Franka
Hitlerův otec se narodil jako nemanželské dítě. Hitlerova babička Maria Anna Schicklgruberová měla údajně pracovat jako služka u židovské rodiny obchodníka Leopolda Frankenbergera v rakouském Štýrském Hradci, (německy Graz). Tam měla také otěhotnět. Mladé služebné byly tehdy údajně přivedeny často do jiného stavu svými pány, a následně rychle provdávány či vyplaceny, aby se na vrtochy jejich zaměstnavatelů nepřišlo. Hans Frank psal o možném otěhotnění babičky Marie s židovským obchodníkem Leopoldem. Ten prý měl podle Franka (údajně podle Williama) potom Marii dobře zaplatit, aby o tom nikde nemluvila.
Historici však začali prověřovat matriky města Graz, kde Hitlerova babička Maria měla údajně pracovat. Podle úředních záznamů v matrikách se zjistily dvě zásadní věci – v Grazu v uvedené době žádná rodina jménem Frankenberger nežila. Stejně tak tam nežila ani žádná židovská rodina. Židé byli totiž z Grazu vyhnáni už v 15. století a povolení vstupu dostali opět až v roce 1856. Devatenáct let po narození Aloise, Hitlerova otce.
Podle záznamů matriky žila Maria v době otěhotnění ve své rodné vesnici Strones, ležící severně od Vídně, v krajině Waldviertel. Zde pracovala na farmě u rodiny Trummelschlagerů. Ti jsou také v tamní matrice uvedeni jako kmotr a kmotra malého Aloise.
V šířených teoriích o možném židovském dědečku se uvádí Hitlerova babička jako mladá služebná, děvče. I v tomto případě je skutečnost odlišná. Maria Anna Schicklgruberová se narodila v dubnu 1795. Alois Schicklgruber, otec Adolfa Hitlera, se narodil v roce 1837 – tedy v jejích 42 letech. Na tehdejší dobu už těžko mohla splňovat obraz mladého náctiletého děvčete. Navíc, pokud se v té době narodilo dítě nezadané mladé služce, bylo okamžitě jasné, odkud vítr vane. „Řeči“ byly v tehdejší době na denním pořádku a těhotné služebné by si jistě všimla i paní domu.
Žádná svatba se však nekonala, a žena uvedla na křestním listě „otec neznámý“. I nadále žila v rodném domě a pracovala na statku u rodinných známých, kmotra a kmotry malého Aloise. Maria se vdala až pět let po jeho narození. Vzala si Johanna George Hiedlera, ovdovělého mlynáře z vedlejší vesnice. Ten je v současné době považován za nejpravděpodobnějšího otce malého Aloise. Podle statistik bylo v Dolních Rakousích v té době u více jak 40 % narozených dětí konstatováno „otec neznámý“. Vliv na to mohla mít, podobně jako dnes, nechuť tehdejších párů stvrdit okamžitě sňatkem své společné soužití.
Ač tedy historie Hitlerovi rodiny nejasnost obsahuje, jeho možný židovský původ je zcela vyvratitelný a neobhajitelný.
Samotný německý demokratický režim měl na denunciaci ve své době největšího „židobijce“ plných třináct let, od roku 1920-33. Že se oficiálně žádné – ani to nejmenší – podezření neobjevilo, jen potvrzuje skutečnost, že Adolf Hitler v sobě žádnou židovskou krev neměl.
Sňatky
Koncem roku 1860 zplodil Alois nemanželské dítě s neznámou ženou, kterou si ani nevzal. Oženil se až roku 1875, pravděpodobně pro peníze. Jeho manželka Anna Glassl byla bohatá dcera celního úředníka.
Nedlouho po svatbě měl Alois Hitler poměr s devatenáctiletou Franziskou Matzelsbergerovou, jednou ze služek, zaměstnaných v hotelu Pommer Inn, kde si Alois najal pokoj. Když se zpráva o Aloisově nevěře dostala k jeho manželce Anně, zažádala Anna o oddělení od Aloise vzájemnou dohodou. Alois se však s Franziskou vzít nemohl, poněvadž rozvod není v římskokatolickém právu povolený.
V roce 1876 si najal Alois Hitler Klaru Pölzlovou jako zaměstnankyni v domácnosti. Klara byla šestnáctiletá vnučka Aloisova strýce Johanna Nepomuka. Jestli však byl Nepomuk Aloisův otec, byla Klara Aloisova neteř. Pokud jeho otec byl Johann Georg, byla Aloisovou jeho sestřenicí z druhého kolena. Franziska však ze žárlivosti požadovala, aby si Klara našla jinou práci, a Alois musel Klaru propustit.
Děti
Roku 1882 porodila Franziska Aloisovi syna Aloise, podle matky s příjmením Matzelsberger. Alois tehdy již považoval Franzisku za svou manželku. Jeho zákonná manželka těžce onemocněla a zemřela roku 1883. Téhož roku si Alois Hitler Franzisku vzal a uzákonil svého syna jako Aloise Hitlera mladšího.
V roce 1883 porodila Franziska dceru Angelu Hitlerovou. Poté se však u ní objevily problémy s plícemi a musela se léčit v Ranshofenu, malé vesnice blízko Brunova. Hitler mezitím povolal zpět Klaru Pölzlovou. Franziska nakonec v Ranshofenu v roce 1884 zemřela.
Klara brzy s Aloisem čekala dítě. Alois však nevěděl, zda si Klaru vzít, poněvadž byla jeho příbuzná. Nakonec předložil žádost pro humanitární zřeknutí se práv. Alois nakonec uspěl, a roku 1885 se konala svatba. Téhož roku porodila Klara Hitlerová syna Gustava. O rok později porodila dceru Idu. Po ní v roce 1887 následoval syn Otto, který však krátce po narození zemřel. Téhož roku zabil záškrt Gustava a Idu. V dubnu roku 1889 porodila Klara dalšího syna, budoucího německého diktátora Adolfa. Ten byl v dětství často nemocný. Alois Hitler neměl na své děti moc času. Když nebyl v práci, byl buď v hospodě, nebo se věnoval svému koníčku, včelařství. V roce 1892 se Alois Hitler přestěhoval z Brunova do Pasova. V roce 1894 byl Alois Hitler znovu povolán do Lince. Rodina s ním neodjela, protože Klara tehdy porodila syna Edmunda, a rozhodla se zůstat v Pasově.
Roku 1896 se Aloisi narodila dcera Paula.
Roku 1895, po 40 letech věrné služby, odešel Alois Hitler do důchodu. Kousek od Lince si koupil hospodářství, kde chtěl zahradničit a věnovat se včelařství.
V důsledku alkoholismu býval Alois agresivní ke své ženě, později začal být hrubý i ke dětem. Se svým nejstarším synem Aloisem měl velmi chladné vztahy, až Alois mladší opustil domov. Starší Alois se zapřisáhl, že mu nic neodkáže.
Syn Edmund mezitím v roce 1900 zemřel na spalničky. Ten, kdo měl zdědit celý Aloisův majetek, byl Adolf. Alois chtěl po svém synovi, aby se po vzoru otce stal státním celníkem, k čemuž ovšem pro synův odpor nedošlo.
S Franziskou Matzelsbergerovou:
- Alois Hitler ml. (1882–1956)
- Angela Hitlerová (1883–1949)
S Klárou Pölzlovou:
- Gustav Hitler (1885–1887), zemřel na záškrt
- Ida Hitlerová (1886–1887), zemřela na záškrt
- Adolf Hitler (1889–1945)
- Otto Hitler (1892–1892), žil pouhé tři dny
- Edmund Hitler (1894–1900), zemřel na spalničky
- Paula Hitlerová (1896–1960)
Smrt
V lednu roku 1903 šel Alois Hitler do hospody jako obyčejně na ranní sklenici vína. Od hostinského si koupil noviny a objednal si víno. Když k němu po chvilce hostinský došel, nejevil Alois Hitler žádné známky života. Ani narychlo přivolaná pomoc nebyla nic platná. Příčinou úmrtí byl patrně infarkt.
Aloisův biologický otec není znám. Jedním kandidátem je Johann Georg Hiedler, druhým jeho bratr Johann Nepomuk Hiedler. Za oficiálního otce je považován Johann Georg, který se k Aloisovu otcovství osobně přiznal. Dodnes však neutichly spekulace, že Johann Georg lhal a že otcem je Johann Nepomuk.
Mládí
Alois Hitler se narodil v Dolním Rakousku svobodné selce Marii Anně Schicklgruberové. Byl pokřtěn v blízké vesnici Döllersheim, prostor pro otcovo jméno na křestním listu byl zanechán prázdný a kněz do něho napsal „nelegitimní“. Hitlerovým nevlastním otcem byl jeho dědeček Johannes Schicklgruber.
Později se muž jménem Johann Georg Hiedler přestěhoval k Schicklgruberům a vzal si Aloisovu matku, když bylo malému Aloisovi pět let. Roku 1847 byl mladý Alois poslán ke svému strýci Johannu Nepomuku Hüttlerovi, který vlastnil hospodářství v blízké vesnici Spital. Alois docházel do základní školy a zároveň bral hodiny obuvnictví. Ve třinácti letech opustil Alois hospodářství a šel do Vídně jako učeň v obuvnictví, kde pracoval pět let. V roce 1855 se stal Alois pohraničníkem.
Kariéra
Alois Hitler dělal kariéru v polní armádě jako celní úředník a procestoval skoro všechny hranice rakouské říše. Roku 1860 dosáhl hodnosti poddůstojníka. Roku 1864, po odborném školení a zkouškách, sloužil, tehdy ještě Schicklgruber, v Linci. V roce 1875 byl poslán za prací do Brunova, kde se později narodil jeho syn Adolf Hitler.
Jméno
Jako mladý celní úředník užíval Alois jméno „Schicklgruber“, ale v roce 1876 se přiznal 84letý Johann Georg Hiedler k Aloisovu otcovství. Pět let po Aloisově narození si vzal jeho matku a nyní si přál, aby se Alois jmenoval po něm. Kněz souhlasil se změnami záznamů, občanské úřady automaticky zpracovaly církevní rozhodnutí, a Alois tak získal nové jméno. Úředníci ve státním úřadu v Mistelbachu poté 6. ledna 1877 změnili Alois Schicklgruber na Alois Hitler. Není známo, kdo rozhodl o napsání Hitler namísto Hiedler. Pravopis tehdy ještě nebyl standardizován. Navíc není jisté, jestli byl Johann Georg opravdovým otcem Aloise Hitlera. Je možné, že se přiznal kvůli penězům. Za druhého kandidáta na Aloisovo otcovství je považován Georgův bratr Johann Nepomuk Hüttler.
Občas je zmiňován i štýrskohradecký žid Leopold Frankenberger. Toho zmiňoval zejména Hans Frank.
Teorie podle Hanse Franka
Hitlerův otec se narodil jako nemanželské dítě. Hitlerova babička Maria Anna Schicklgruberová měla údajně pracovat jako služka u židovské rodiny obchodníka Leopolda Frankenbergera v rakouském Štýrském Hradci, (německy Graz). Tam měla také otěhotnět. Mladé služebné byly tehdy údajně přivedeny často do jiného stavu svými pány, a následně rychle provdávány či vyplaceny, aby se na vrtochy jejich zaměstnavatelů nepřišlo. Hans Frank psal o možném otěhotnění babičky Marie s židovským obchodníkem Leopoldem. Ten prý měl podle Franka (údajně podle Williama) potom Marii dobře zaplatit, aby o tom nikde nemluvila.
Historici však začali prověřovat matriky města Graz, kde Hitlerova babička Maria měla údajně pracovat. Podle úředních záznamů v matrikách se zjistily dvě zásadní věci – v Grazu v uvedené době žádná rodina jménem Frankenberger nežila. Stejně tak tam nežila ani žádná židovská rodina. Židé byli totiž z Grazu vyhnáni už v 15. století a povolení vstupu dostali opět až v roce 1856. Devatenáct let po narození Aloise, Hitlerova otce.
Podle záznamů matriky žila Maria v době otěhotnění ve své rodné vesnici Strones, ležící severně od Vídně, v krajině Waldviertel. Zde pracovala na farmě u rodiny Trummelschlagerů. Ti jsou také v tamní matrice uvedeni jako kmotr a kmotra malého Aloise.
V šířených teoriích o možném židovském dědečku se uvádí Hitlerova babička jako mladá služebná, děvče. I v tomto případě je skutečnost odlišná. Maria Anna Schicklgruberová se narodila v dubnu 1795. Alois Schicklgruber, otec Adolfa Hitlera, se narodil v roce 1837 – tedy v jejích 42 letech. Na tehdejší dobu už těžko mohla splňovat obraz mladého náctiletého děvčete. Navíc, pokud se v té době narodilo dítě nezadané mladé služce, bylo okamžitě jasné, odkud vítr vane. „Řeči“ byly v tehdejší době na denním pořádku a těhotné služebné by si jistě všimla i paní domu.
Žádná svatba se však nekonala, a žena uvedla na křestním listě „otec neznámý“. I nadále žila v rodném domě a pracovala na statku u rodinných známých, kmotra a kmotry malého Aloise. Maria se vdala až pět let po jeho narození. Vzala si Johanna George Hiedlera, ovdovělého mlynáře z vedlejší vesnice. Ten je v současné době považován za nejpravděpodobnějšího otce malého Aloise. Podle statistik bylo v Dolních Rakousích v té době u více jak 40 % narozených dětí konstatováno „otec neznámý“. Vliv na to mohla mít, podobně jako dnes, nechuť tehdejších párů stvrdit okamžitě sňatkem své společné soužití.
Ač tedy historie Hitlerovi rodiny nejasnost obsahuje, jeho možný židovský původ je zcela vyvratitelný a neobhajitelný.
Samotný německý demokratický režim měl na denunciaci ve své době největšího „židobijce“ plných třináct let, od roku 1920-33. Že se oficiálně žádné – ani to nejmenší – podezření neobjevilo, jen potvrzuje skutečnost, že Adolf Hitler v sobě žádnou židovskou krev neměl.
Sňatky
Koncem roku 1860 zplodil Alois nemanželské dítě s neznámou ženou, kterou si ani nevzal. Oženil se až roku 1875, pravděpodobně pro peníze. Jeho manželka Anna Glassl byla bohatá dcera celního úředníka.
Nedlouho po svatbě měl Alois Hitler poměr s devatenáctiletou Franziskou Matzelsbergerovou, jednou ze služek, zaměstnaných v hotelu Pommer Inn, kde si Alois najal pokoj. Když se zpráva o Aloisově nevěře dostala k jeho manželce Anně, zažádala Anna o oddělení od Aloise vzájemnou dohodou. Alois se však s Franziskou vzít nemohl, poněvadž rozvod není v římskokatolickém právu povolený.
V roce 1876 si najal Alois Hitler Klaru Pölzlovou jako zaměstnankyni v domácnosti. Klara byla šestnáctiletá vnučka Aloisova strýce Johanna Nepomuka. Jestli však byl Nepomuk Aloisův otec, byla Klara Aloisova neteř. Pokud jeho otec byl Johann Georg, byla Aloisovou jeho sestřenicí z druhého kolena. Franziska však ze žárlivosti požadovala, aby si Klara našla jinou práci, a Alois musel Klaru propustit.
Děti
Roku 1882 porodila Franziska Aloisovi syna Aloise, podle matky s příjmením Matzelsberger. Alois tehdy již považoval Franzisku za svou manželku. Jeho zákonná manželka těžce onemocněla a zemřela roku 1883. Téhož roku si Alois Hitler Franzisku vzal a uzákonil svého syna jako Aloise Hitlera mladšího.
V roce 1883 porodila Franziska dceru Angelu Hitlerovou. Poté se však u ní objevily problémy s plícemi a musela se léčit v Ranshofenu, malé vesnice blízko Brunova. Hitler mezitím povolal zpět Klaru Pölzlovou. Franziska nakonec v Ranshofenu v roce 1884 zemřela.
Klara brzy s Aloisem čekala dítě. Alois však nevěděl, zda si Klaru vzít, poněvadž byla jeho příbuzná. Nakonec předložil žádost pro humanitární zřeknutí se práv. Alois nakonec uspěl, a roku 1885 se konala svatba. Téhož roku porodila Klara Hitlerová syna Gustava. O rok později porodila dceru Idu. Po ní v roce 1887 následoval syn Otto, který však krátce po narození zemřel. Téhož roku zabil záškrt Gustava a Idu. V dubnu roku 1889 porodila Klara dalšího syna, budoucího německého diktátora Adolfa. Ten byl v dětství často nemocný. Alois Hitler neměl na své děti moc času. Když nebyl v práci, byl buď v hospodě, nebo se věnoval svému koníčku, včelařství. V roce 1892 se Alois Hitler přestěhoval z Brunova do Pasova. V roce 1894 byl Alois Hitler znovu povolán do Lince. Rodina s ním neodjela, protože Klara tehdy porodila syna Edmunda, a rozhodla se zůstat v Pasově.
Roku 1896 se Aloisi narodila dcera Paula.
Roku 1895, po 40 letech věrné služby, odešel Alois Hitler do důchodu. Kousek od Lince si koupil hospodářství, kde chtěl zahradničit a věnovat se včelařství.
V důsledku alkoholismu býval Alois agresivní ke své ženě, později začal být hrubý i ke dětem. Se svým nejstarším synem Aloisem měl velmi chladné vztahy, až Alois mladší opustil domov. Starší Alois se zapřisáhl, že mu nic neodkáže.
Syn Edmund mezitím v roce 1900 zemřel na spalničky. Ten, kdo měl zdědit celý Aloisův majetek, byl Adolf. Alois chtěl po svém synovi, aby se po vzoru otce stal státním celníkem, k čemuž ovšem pro synův odpor nedošlo.
S Franziskou Matzelsbergerovou:
- Alois Hitler ml. (1882–1956)
- Angela Hitlerová (1883–1949)
S Klárou Pölzlovou:
- Gustav Hitler (1885–1887), zemřel na záškrt
- Ida Hitlerová (1886–1887), zemřela na záškrt
- Adolf Hitler (1889–1945)
- Otto Hitler (1892–1892), žil pouhé tři dny
- Edmund Hitler (1894–1900), zemřel na spalničky
- Paula Hitlerová (1896–1960)
Smrt
V lednu roku 1903 šel Alois Hitler do hospody jako obyčejně na ranní sklenici vína. Od hostinského si koupil noviny a objednal si víno. Když k němu po chvilce hostinský došel, nejevil Alois Hitler žádné známky života. Ani narychlo přivolaná pomoc nebyla nic platná. Příčinou úmrtí byl patrně infarkt.