Barbra Streisand je americká herečka a zpěvačka. Vyrůstala ve skromných poměrech v Brooklynu. Svého otce, středoškolského učitele angličtiny a dějepisu, nepoznala, protože zemřel rok po jejím narození. Po maturitě na Erasmus High School pracovala...

Životopis

Barbra Streisand je americká herečka a zpěvačka. Vyrůstala ve skromných poměrech v Brooklynu. Svého otce, středoškolského učitele angličtiny a dějepisu, nepoznala, protože zemřel rok po jejím narození. Po maturitě na Erasmus High School pracovala jako telefonistka, uvaděčka v kině a navštěvovala několik hereckých kurzů najednou. Vítězstvím v pěveckém konkurzu v Greenwich Village si zajistila angažmá v nočních klubech Bon Soir a The Blue Angel.

Upozornila na sebe 1962 menší rolí ošklivé sekretářky Yetty Tessye Marmelsteinové v broadwayském satirickém muzikálu Harolda Romea a Jeroma Weidmana Mohu ti to opatřit ve velkém. Své mimořádné pěvecké dispozice ve spojení s hereckými schopnostmi naplno uplatnila v titulní úloze revuální hvězdy Fanny Briceové, o jejíchž osudech a lásce k hazardnímu hráči (S. Chaplin), vypráví životopisný muzikál Jule Stynea Funny Girl; 1964 v něm na Broadwayi (1966 také v Londýně) sklidila triumfální úspěch a za svůj výkon ve stejnojmenné filmové verzi Funny Girl (William Wyler), kde měla za partnera Omara Sharifa, získala Oscara 1968 a Donatellova Davida 1969.

Během let absolvovala řadu koncertů (zpívala mj. v květnu 1963 před prezidentem J. F. Kennedym v Bílém domě a 1993 na inauguračním koncertu prezidenta Billa Clintona) a nahrála několik desítek gramofonových alb, z nichž mnohé byly natolik komerčně úspěšné, že za ně obdržela zlaté a platinové desky a osmkrát cenu Grammy (poprvé 1963 za své první LP The Barbra Streisand Album).

Souběžně s pěveckou kariérou, v níž dosáhla jako všestranná interpretka světové popularity, se věnovala také hereckým aktivitám před filmovou kamerou, kde ztělesňovala nejčastěji výstřední, temperamentní, ztřeštěné, ale šarmantní a dobrosrdečné hrdinky: známá zprostředkovatelka styků a sňatků, vdova Dolly Leviová, o jejíž ruku nakonec požádá její klient - bohatý obchodník (Walter Matthau), ve filmové adaptaci muzikálu Michaela Stewarta a Jerryho Hermana Hello, Dolly! (Gene Kelly).

Další role byla Daisy Gambleová, která se svěří do rukou hypnotizéra francouzského původu (Yves Montand), aby se odnaučila kouřit, v muzikálové komedii Za jasného dne uvidíš navždy (Gene Kelly); modelka Doris, jejíž hlučné chování přivádí k šílenství jejího souseda - spisovatele (George Segal), v komedii Básník a kočička (r. H. Ross); excentrická slečna poněkud volnějších mravů Judy Maxwellová, kterou svede záměna zavadel dohromady s roztržitým hudebním vědcem (Ryan O'Neal), v crazy komedii Co dál, doktore? (Peter Bogdanovich); začínající zpěvačka Esther Hoffmanová, z níž učiní hvězdu její objevitel - rockový zpěvák (Kris Kristofferson), v hudebním dramatu Zrodila se hvězda (Frank Pierson).

Vážnější polohu si poprvé vyzkoušela v postavě nadšené komunistky Katie Moroskiové, za jejíž ztvárnění v melodramatu Takoví jsme byli (Sydney Pollack) byla oceněna Donatellovým Davidem 1974 a byla nominována na Oscara 1973. Dramaticky nejpůsobivější kreaci předvedla v soudním dramatu podle hry Toma Topora Bláznivá (r. M. Ritt), kde ztělesnila prostitutku Claudii Draperovou, která v sebeobraně zabila svého dotěrného zákazníka a domáhá se řádného soudního procesu.

V roce 1969 spoluzaložila produkční filmovou společnost First Artists Productions a posléze se sama stala producentkou v rámci své vlastní společnosti Barwood Films. V roce 1983 debutovala jako režisérka nostalgickým muzikálem na motivy povídek Isaaca Bashevise Singera Yentl, na němž se podílela i scenáristicky a vytvořila v něm titulní part židovské dívky Yentl, která v touze po vzdělání a naplnění milostných citů poruší dokonce starobylé zákony a náboženské mravy tím, že se vydává za chlapce.

Její druhý režijní pokus, stejnojmenná filmová adaptace románu Pata Conroye Pán přílivu, kde si zahrála židovskou psychiatričku Susan Lowensteinovou, byl v sedmi kategoriích pouze nominován na Oscara 1991. Také bezúspěšně se ucházela o Zlatý glóbus 1996 za hlavní roli zakoplexované univerzitní profesorky Rose Morganové, jejíž manželství na inzerát s kolegou z téže školy (Jeff Bridges) dosáhne plnohodnotného naplnění teprve po překonání vypěstovaných předsudků obou partnerů, ve své romantické milostné komedii Dvě tváře lásky.

Barbra Streisand je laureátkou mnoha prestižních uměleckých cen: 1965 získala cenu Emmy za svou TV show My Name Is Barbra (Jmenuji se Barbra) a laureátkou ceny Emmy se opět stala 1995 za pořad Barbra - The Concert; spolu se skladatelem Paulem Williamsem dostala Oscara 1976 za píseň Evergreen z filmu Zrodila se hvězda.

V roce 1970 jí byla udělena speciální cena Tony jako divadelní herečce desetiletí. V létě 1992 pobývala v Praze a Českém Krumlově při příležitosti natáčení filmu Yentl. V letech 1963-71 byla provdána za herce Elliotta Goulda (vystupovala s ním pouze na divadle); jejich syn Jason Emanuel Gould (1966) pokračuje v rodinné herecké tradici (hrál mj. po boku své matky v jejím filmu Pán přílivu). Od roku 1998 je manželkou herce Jamese Brolina.