Často nazývána „První ženou amerického filmu“, Bette Davis vytvořila nový druh hrdinky filmového plátna. Byla svobodnou ženou v průmyslu, který byl ovládán povětšinou muži. Proslavila se jako herečka, která dokáže ztvárnit rozmanité a těžké role,...

Životopis

Často nazývána „První ženou amerického filmu“, Bette Davis vytvořila nový druh hrdinky filmového plátna. Byla svobodnou ženou v průmyslu, který byl ovládán povětšinou muži. Proslavila se jako herečka, která dokáže ztvárnit rozmanité a těžké role, a díky tomu nastavila nový standard pro ženy na stříbrném plátně. Její nezávislost se rovněž projevila při konfliktech s pohlaváry, které se staly legendárními. S kariérou trvající šest desetiletí, jí v celé historii filmu mohl málokdo konkurovat.

Bette Davis se narodila své matce Ruth Davis 5. dubna 1908 v Lowell, ve státě Massachusetts. Těsně před jejími desátými narozeninami Bettin otec Harlow opustil rodinu. Ačkoliv měla rodina málo peněz, poslala matka jí a její sestru na internátní školu. Po absolvování Cushingovo akademie se Bette přihlásila k Johnu Murrayovi na Andersonovu dramatickou školu. Roku 1929 debutovala na Broadwayi ve hře BROKEN DISHES. Získala také roli ve hře SOLID SOUTH. V roce 1930 se přestěhovala do Hollywoodu, kde si vyzkoušela hrát pro Universal.

Poté co natočila šest malých filmů, smlouva s Universalem nebyla obnovena. Chtěla se vrátit zpět na Broadway, ale po telefonátu z Warner Brothers si to rychle rozmyslela a roku 1932 s nimi podepsala sedmiletý kontrakt. Filmem THE MAN WHO PLAYED GOD (1932) se Bette vydala na stezku hvězdného prachu a slávy. Byl to opravdový třesk, když přijala roli Mildred v OF HUMAN BONDAGE (1934), protože to byl její první rozhodující hit. Její role v DANGEROUS (1935) jí přinesla nominaci na Oscara za nejlepší herečku v hlavní roli. Stala se první herečkou Warner Brothers, která byla takto oceněna.

Navzdory jejímu úspěchu nabízel Warner Brothers dál Bette neuspokojivé role. V roce 1936 vyhrožovala studiu, že odejde natáčet filmy do Anglie. Jack Warner jí za to zažaloval. Po svém návratu jí však byly nabídnuta nová smlouva a s ní i lepší role. Roku 1939 Bette získala druhého Oscara za film JEZEBEL (1938). V následujících pěti letech Bette v řadě obdržela nominace na Oscara.

Ačkoliv si zasloužila pověst tvrdě pracující herečky, vytvořila novou tradici pro ženy. V roce 1942 se stala nejlépe placenou ženou v Americe. Bette přispívala s organizací pomoci tzv. Hollywood Canteen, která byla určena vojákům druhé světové války, kteří zrovna projížděli Los Angels. Inspirována New York´s Stage Door Canteen, Bette přeměnila jeden zpustlý noční klub v zábavné zařízení pro vojáky. „V mém životě jsem dosáhla několika úspěchů, na které jsem opravdu pyšná. Hollywood Canteen je jeden z nich“ takto Bette okomentovala svůj projekt. Roku 1980 byla oceněna významnou civilní medaili, což je nejvyšší občanské ocenění, samozřejmě za provoz Hollywood Canteen.

Bette se vrátila na scénu jako Margo Channing ve filmu VŠE O EVĚ (1950) a obdržela od akademie svou osmou nominaci na Oscara. Její kariéra byla vzkříšena znovu roku 1962 filmem CO SE VLASTNĚ STALO S BABY JANE. Brzo nato, začala Bette svou druhou kariéru hororové herečky a stále přijímala nové příležitosti vystupovat v televizních vystoupeních. V roce 1987 Bette hrála slepou ženu v THE WHALES OF AUGUST společně s Lillian Gish.

Bettin osobní život byl stejně tak dramatický, jako její kariéra. Provdána byla celkem čtyřikrát. Narodila se jí dcera B.D. až se třetím manželem Williamem Grantem Sherrym. Adoptovala dvě děti, Margot a Michaela, zatímco se vdala po čtvrté s Garym Merrillem.

Se svou stovkou natočených filmů Bette totálně změnila pohled na Hollywoodské herečky. Roku 1977 se stala první ženou, která kdy byla poctěna cenou American Film Institute´s Lifetime Achievement Award. Byla také první ženou, která se stala prezidentkou Filmové akademie umění a vědy. Když jí bylo 75 let dostala rakovinu prsu. O devět dní později dostala mrtvici. Nehledě na její chátrající zdraví pokračovala ve hraní až do své smrti. Bette zemřela 6. října 1989 v Neuilly-sur-Seine ve Francii.