Slavný americký zpěvák a herec, vlastním jm. Harry Lillis Crosby, původem ze st. Washington (nar. 1903). Stylotvorný interpret, majitel charakteristického barytonu. Technicky vycházel z přirozené dikce, což bylo od dvacátých let m.j. umožněno i...

Životopis

Slavný americký zpěvák a herec, vlastním jm. Harry Lillis Crosby, původem ze st. Washington (nar. 1903). Stylotvorný interpret, majitel charakteristického barytonu. Technicky vycházel z přirozené dikce, což bylo od dvacátých let m.j. umožněno i používáním mikrofonů.

Počátkem 20. let (během studií) zakládá s Al Rinkerem sk. Juicy Seven, později přejmenovanou na Musicaladers. V ní zpíval a hrál na bicí. Jeho tehdejšími idoly byli m.j. Al Jolson, Louis Armstrong a Mildred Bailey. V r. 1927 dostává dvojice Crosby - Rinker angažmá v L.A., v orch. Paula Whitemana. Téhož roku vznikají Crosbyho první sólové nahrávky: Changes a What Are Waiting For Mary. Působení u P. Whitemana spočívalo hlavně ve zpívání s vokálním triem Rhythm Boys (Crosby, Rinker, Harry Barris). Mezi nejúspěšnější snímky tohoto období patří písně From Monday On a Mississippi Mud. V r. 1929 z orchestru odchází a začíná působit s orch. bratrů Dorseyových. V tomtéž roce mu vycházejí první nahrávky pod vlastním jménem: My Kinda Love a Till We Meet.

První velký hit - I Surrender Dear (1931) - nazpíval s orch. Guse Arnheima. Zároveň začíná též jeho kariéra zpívající herecké hvězdy. Od r. 1933 učinkoval v cca 60 filmových muzikálech, v nichž se často objevovaly i premiéry nových písní. Patří sem m.j. titulní melodie z filmu Pennies From Heaven (1936) nebo balada Sweet Leilani (Oscar za r. 1937) z filmu Waikiki Wedding. V 30. letech vznikla i řada úspěšných duet, m.j. s L. Armstrongem, Andrew Sisters nebo Connee Boswell.

Obrovskou popularitu si drží i ve 40. letech. Nejúspěšnější Crosbyho snímek - White Christmas - se objevil ve film. muzikálu Irvinga Berlina - Holiday Inn. Za jeden z nejslavnějších Crosbyho filmů je považován Going My Way (1947), který získal 4 Oscary a obsahoval i hit Swinging On A Star. Od začátku 50. let se věnoval i nezpívaným charakterovým rolím a až do své smrti (říjen 1977) pravidelně nahrával nové desky a často koncertoval.