Brian Littrell to taky nemusel přežít.na to jeho bratranec Kevin Richardson asi nepomyslel,když mu zavolal z Floridy do Lexingtonu,dal ho školním rozhlasem vytáhnout z vyučování k telefonu do ředitelny a vlastně ani nic nechtěl,jak to to zprvu z...

Životopis

Brian Littrell to taky nemusel přežít.na to jeho bratranec Kevin Richardson asi nepomyslel,když mu zavolal z Floridy do Lexingtonu,dal ho školním rozhlasem vytáhnout z vyučování k telefonu do ředitelny a vlastně ani nic nechtěl,jak to to zprvu z jeho řeči vypadalo.Až po chvílli to z něho začalo lézt...

Na Floridě totiž panovalo zoufalství. Čtveřice si dřela kůži z těla tancem,zpěvem,vymýšlením image,Louovo konto hublo,jak jen platil a nic za to,ale páteho člena,na kterém,věrni modelu NKOTB,trvdohlavě trvali,ne a ne najít.Konkurzy probíhali,ale nepřinášely očekávané plody,jako by Pearlmanův tým už vyčerpal zásobárnu floridských talentů.Tehdy Lou,třebaže se zprvu bránil,hodlaje sestavit kapelu z floridských zdrojů,dal Kevinovi zelenou,ať zatelefonuje svému bratranci.

U Briana naštěstí v době,kdy z ředitelny hovořil s Floridou,nestál nikdo s kardiografem.Jinak by mu nejspíž vytrhl sluchátko z ruky a poslal ho na pozorování do nemocnice.

Brian Littrell,od dětství maličký a nedovyvinutý,totiž od klukovských let trpí vážnou srdeční poruchou.Aniž bychom se příliž hrabali v jeho lékařských záznamech,uveďme,že v důsledku velmi vzácné infekce,k níž přišel patrně zcela nevviným odřeným kolenem,má nevyléčitelnou nedomykavost srdeční chlopně,jejíž vliv lze jen zmírňovat chirurgickou cestou,nikdy ji však nelze beze stopy vyléčit.

Jako dítě strávil týdny v nemocnici s byl blíž smrti než životu.Když se do něj vrátil,jeho další osudy byly chorobou limitované:směl se věnovat jen některým sportům,ze kterých si nejvíc oblíbil basketbal,třebaže jako každý správný americký kluk pokukoval po fotbalu.Vynahrazoval si svůj nedostatek duchovní vírou,k níž měl rodinné dispozice díky hluboce křesťancky založeným rodičům.Začal zpívat v kostelním sboru a po překonání zprvu zdánlivě nezdolatelné trémy se z něho stala svého druhu kostelní hvězda sklízející i potlesk před oltářem.

Od zpívání v kostele je však ke katiéře v pop-music daleko,proto byl Brian spíž nedůvěřivý,když mu Kevin do telefonu líčil,jaké štěstí ho potkalo a zda je nechce sdílet s ním.Avašak za pár hodin už měl Brian na drátě Loua Pearlmana a tentokrát už z domu mu zazpíval do sluchátka tklivou píseň od Luthera vandrosse.Kdo v životě telefonoval,tuší,jaký dojem musel Pearlman z jeho zpěvu mít,přesto se zdá,že ho Brian přesvědčil.

Den poté,dvacátého dubna 1993,už stál Brian Littrell před Louem Pearlmanem a před čtveřicí svých budoucích kolegů.Šéf byl nadšený,podvědomě vycítil,že tenhle hlas,vycvičený kostelními zpěvy,je přesně to,co kapela potřebuje.

Od té doby už pětkrát bouchalo šampaňské.Teprve toho dne se totiž Backstreet boys skutečně narodili.