Herecké vzdělání získal na pařížské Konzervatoři a 1953 debutoval na jevišti Théâtre de l'Oeuvre ve hře Julesa Supervielleho Robinson. Na téže scéně se pak ještě představil v hrách Oscara Wilda Ideální manžel, Jeana Anouilhe Chudák Bitos a Becket...

Životopis

Herecké vzdělání získal na pařížské Konzervatoři a 1953 debutoval na jevišti Théâtre de l'Oeuvre ve hře Julesa Supervielleho Robinson. Na téže scéně se pak ještě představil v hrách Oscara Wilda Ideální manžel, Jeana Anouilhe Chudák Bitos a Becket a v Shakespearově dramatu Periklés. První zkušenosti před film. kamerou začal sbírat již koncem 50. let, ale výrazněji na sebe upozornil rolí důstojníka Willsdorfa, který spolu s dalšími vojáky podstupuje strastiplnou ústupovou cestu vietnamskou džunglí, v dobrodružném válečném dramatu Četa 317 (r. P. Schoendoerffer).

Pro svou vysokou postavu a ostře řezanou tvář se skobovitým nosem se stal vyhledávaným představitelem dobrodruhů (Mzda strachu), padouchů (Vloupání, Chobotnice 4), psychicky vykolejených mužů (Pro jeden úsměv), vojáků (Hoří Paříž?, Cíl 500 milionů, Biribi, R.A.S.) a drsných policajtů (Podezřelí, Pažbou do zubů). Skvěle se zhostil úlohy kněze Godarda, ředitele jezuitského gymnázia, o jehož intimním vztahu k jednomu žákovi vypráví psychologické drama Antracit (r. É. Niermans).

Velkou příležitost dostal také v poeticky laděném psychologickém filmu Docela obyčejný příběh (r. C. Sautet), v němž ztělesnil rozvedeného a nepříliš úspěšného úředníka, s nímž se jeho někdejší žena (Romy Schneiderová) po krátkém sblížení definitivně rozchází, když se zklame v jeho charakteru. S citovými problémy se potýká i jeho další postava, středoškolský profesor François Hainaut, jemuž milostné vzplanutí k mladé studentce pochybné pověsti (Vanessa Paradisová) zničí manželství, v melodramatu osudové lásky Sňatek bez domova (r. J.-C. Brisseau).

Po Jeanu Gabinovi, Heinzi Rühmannovi, Ginu Cervim a Richardu Harrisovi propůjčil poč. 90. let B. C. svou tvář proslulému komisaři Maigretovi v rozsáhlém TV seriálu, na jehož realizaci se podílí mnoho významných režisérů (mj. Claude Goretta, José Pinheiro, Alain Tasma, Bertrand Van Effenterre, Juraj Herz, Étienne Périer, Andrzej Kostenko, Hannu Kahakorpi a Pekka Parikka) a který se z větší části natáčel v České republice. V roce 1981 se vrátil po šestileté přestávce na jeviště, kde hrál homosexuálního vězně z koncentračního tábora v dramatu Martina Shermana Bent.