Raná léta (1959-77) Bryan Adams, narozen 5.listopadu 1959 v Kingstonu (Ontario, Kanada) jako syn diplomata, strávil své dětství v Evropě, mimo jiné také v Rakousku. Když mu bylo asi 12 let, jeho rodiče se rozvedli a Bryan se odstěhoval se svou...

Životopis

Raná léta (1959-77)
Bryan Adams, narozen 5.listopadu 1959 v Kingstonu (Ontario, Kanada) jako syn diplomata, strávil své dětství v Evropě, mimo jiné také v Rakousku. Když mu bylo asi 12 let, jeho rodiče se rozvedli a Bryan se odstěhoval se svou matkou do Vancouveru.

„Během mých divokých časů“, vypráví epizodu, kterou v roce 1991 zužitkoval v písni House Arrest, „ve Vancouveru nebyla žádná diskotéka nebo nějaké jiné místo, kde se mohl člověk pobavit. Proto jsme dělali párty doma, jakmile někdo měl volnej bejvák. Led Zeppelin v gramofonu, věž na desítku a jelo se. Jednou byla však jedna taková párty u mě doma ukončená policajty...“

„Ale už tehdy jsem měl jasné představy o tom, co chci v životě dělat“, říká Bryan Adams. „a když jsem měl za sebou šestnácté narozeniny, rozhodl jsem se opustit školu a uskutečnit své plány. Začal jsem vystupovat se svou kapelou a vyvíjet se jako muzikant. To bylo to, co jsem měl v úmyslu.“

V létě 1976 opustil Nick Gilder novou kapelu Sweeney Todd. Bryan přesvědčil kapelu, že on je ten pravý kdo má Gildera nahradit. Kapela znovu natočila svůj hit Roxy Roller a později jej vydala v USA. Albu If Wisches Were Horses, které kapela vydala v roce 1977, přispěl Bryan autorsky třemi písněmi.

Po několika turné Bryan kapelu koncem roku 1977 opouští.

První úspěchy (1977-81)
V lednu 1977 poznal Bryan v jednom hudebním obchodě Jima Vallance. Ten v té době seděl v kapele Prism u bicích. Oba rychle našli společnou řeč. “Jim a já jsme byli zarytí fanoušci Beatles a už proto se nám líbila myšlenka, že jednou můžeme utvořit tým a že jako v 60. letech John Lennon a Paul McCartney složíme množství hitů. Tak jsme si sedli a začali tyto myšlenky uskutečňovat."

V roce 1981 v jednom interview pěl Bryan chvály na účast Jima Vallance na jeho muzice. „On“, říká Bryan,“mě naučil první lekce, jako skladatel. On a McCartney byli muzikanti, kteří mě v minulých letech nejvíce ovlivnili. Jim mi dal cit pro správné aranžmá. A díky němu jsem také pochopil, že aranžmá dělá rozhodující rozdíl mezi dobrou a špatnou písní.

Kombinace jejich talentu a Adamsovy osobnosti umožnila Bryanovi uzavření smlouvy s A&M v Torontu za dnes legendární sumu $1,-. Je to prokazatelně ten nejlépe investovaný dolar, který kdy A&M vydal.

Smlouvu sám ovšem dostal na základě pro něj netypických písní. „Šel jsem do studia a natočil 4 písně, které jsem předehrál firmě“,vzpomíná Adams později. A&M z toho vybralo píseň Let Me Take You Dancing. „Pokud vím“, říká Adams,“ zveřejnila firma tento singl, aniž by si od něj slibovala úspěch.“ Především úspěch singlu dal manažérům firmy za pravdu. Let Me take You Dancing vyletěl v kanadských hitparádách rychle nahoru a dosáhl dokonce prvního místa.

Ve Spojených státech, kde Bryan Adams v následujících letech navzdory všem zdrcujícím kritikám udělal průlom mezi špičku rockových zpěváků, začal Kanaďanův vzestup se skladbou Let Me Take You Dancing ne právě senzačně, ale jeho kariéra přesto dobře začala. Jenom v New Yorku bylo prodáno 70 000 exemplářů singlu. Vesměs šla v USA a Evropě přes pult 250 000 krát.

Roku 1980, po přechodu z popového do rockového tábora, čekal Bryan marně na následnický hit písně Let Me Take You Dancing. V roce 1981 to vypadalo už trochu líp. Krátce po vydání jeho prvního alba Bryan Adams jel kanadský zpěvák na čtyřměsíční turné se svou kapelou začal mít pověst solidního rockového muzikanta.

V roce 1981 vydává druhou desku - You Want It, You Got it. Toto album si předplatilo vážený úspěch v hudebních prodejnách a místo stálice v hlavních rockových programech. Jeho krajané mu klepali na rameno - zase jeden Kanaďan, který muzikantům u sousedů v USA ukázal, že země rozlehlých lesů, není žádná země rockových zelenáčů.

K produkci You Want It, You Got It došel s producentem Bobem Cleaurmountainem na palubě, což se dodatečně ukázalo jako šťastný hmat. Clearmountain umožnil také spolupráci s několika vynikajícími sezónními muzikanty v New Yorku, se kterými Adams ještě dlouhá léta spolupracoval.

Jak dobře spolupráce mezi Bryanem a Bobem fungovala, ukázala také skutečnost, že produkce desky byla vyřízena v rekordním čase 17 dní. Právě tak pozoruhodně se čte seznam hudebníků, kteří na albu spoluúčinkovali: G.E. Smith (kytarista Hall and Oates), Jeff „Skunk“ Baxter (The Doobie Brothers), Cindy Bullen, Tommy Mandel a Mickey Curry.

Konečně nahoře (1982-83)
Když debutové album Bryan Adams neuspělo v mezinárodních hitparádách, když se druhé album You Want It, You Got It umístilo jen na 118.místě amerických hitparád a singl z tohoto alba Lonely Nights se na jaře 1982 vyšplhal až na 84.místo US-Charts, zaplatil pro konec roku turné v předprogramu tak prominentních kapel jako Foreigner nebo The Kinks.

Pro tyto účely sestavil novou kapelu. Šel na západní pobřeží Kanady a přesvědčil tři známé vancouverské muzikanty - Keitha Scotta, Johna Hannah a Davea Reimera. Tato sestava byla příležitostně proměňována a stabilizována se Scottem Hannah, Davem Taylorem a Jimmy Wesleym.

Když uzrál čas na vydání nové desky, vybudoval Bryan silné pracovní vztahy s kytaristou Keithem Scottem a Davem Taylorem. A tak šli tito tři do studia, doplněni o Tommyho Mandela a Mickey Curryho. Výsledkem bylo roku 1983 vydané LP Cuts Like A Knife, které se stalo konečně průlomem.

V květnu 1983 vydal píseň Straight From The Heart, kterou složil spolu s Jimem Vallancem. Singl dosáhl Top Ten amerických hitparád. V červnu toho samého roku stálo třetí album Bryana Adamse Cuts Like A Knife na 8.místě US-Charts, v srpnu dosáhla titulní píseň jako singl patnáctého místa.

Zdálo se, že to Bryan tušil. V každém případě chválil své třetí LP už před jeho vydáním. „Toto album je tím nejlepším, co jsem dosud realizoval.“ Proč byl tak nadšený? „Chtěl jsem, aby deska dostala atmosféru Live-nahrávky. Byl jsem si jistý, že to by lidi nejspíš oslovilo. Cuts Like A Knife je studiová verze toho, co mi na našich koncertech hrajeme živě. Vlastně jsme vypustili jen moje hlášky.“

Když byl rok 1983 u konce, mohl se Bryan ohlédnout za několika utěšenými měsíci. V tomto roce byl cenami hudebního průmyslu takřka zavalen: nejúspěšnější nováček roku, obsadil druhé místo mezi umělci a třetí mezi neprodávanějšími alby, rovněž byl šestý v Top-Ten nejprodávanějších singlů a mezi nejprodávanějšími LP devátý.

Reckless (1984-85)
Rok 1984 začal klidněji, než skončil předchozí rok. Nahrávání Bryanova dalšího alba Reckless začalo v únoru 1984 ve Vancouveru a vedle toho si našel Bryan s Jimmem Vallancem ještě čas složit dvě písně k filmu Teacher, které nahráli s kapelou Rockband 38 a Joe Cockerem.

V srpnu bylo nahrávání alba krátce přerušeno. Ve Vancouveru vystupovala Tina Turner a po koncertě se potkala s Bryanem. Krátce nato stála Tina ve studiu, aby s Bryanem nahrála duet It s Only Love, který se stal v zimě 1985/86 dalším Adamsovým hitem: 15.místo v USA, 29 ve Velké Británii. Píseň brzy neodmyslitelně patřila k rozhlasovým stanicím po celém světě.

„Samozřejmě mě to hrozně bavilo. Především když jsme v létě měli vloženou vícetýdenní pauzu, cítili jsme se úplně osvobození a na konci zněla deska tak, jak jsem ji chtěl mít. Za produkci jsem dostal také chválu od lidí, kteří mě už léta znají. Něco takového je pro mě docela zvláštní vyznamenání. Byl bych s touto deskou spokojený, i kdyby potom neměla žádný komerční úspěch.“

Také na absenci pravé doprovodné kapely nemohl Bryan naříkat. Směs nového bubeníka (Pat Steward) a starých známých muzikantů jako Dave Taylor, ponechala kapelu rutinovanou a neopotřebovanou zároveň. „Davea znám od svých patnácti let“, říká Adams a s úsměvem připojuje „Už dřív jsem chtěl hrát s jeho kapelou. Pyšně jsem si vykračoval s dlouhými vlasy a vším zesilovacím harampádím a efektními přístroji do jeho zkušebny a chtěl jsem právě spustit, když se oni vzpamatovali z překvapení a velkým obloukem mě zase vykopli. Kdo se Davea na tuhle historku zeptá, tomu ji vypráví. Nechtěli mě.“

„Taky Keith a já jsme dřív hráli ve dvou různých kapelách, které se nemohli snést. Dobře si vzpomínám na to, jak jsme se jednoho dne potkali v Torontu a na otevřené ulici si vjeli do vlasů. Což bylo zvláštní, protože oba pocházíme z Vancouveru. Viděl jsem ho a zeptal se: „Co tady hledáš?“ a on se mě zeptal: „Co ty tady děláš...?“ a už to bylo. Asi o pět let později jsme si všichni spolu sedli a mluvili o všech těchto hloupostech mezi námi. A teď hraje v mé kapele."

Když v pozdním podzimu 1984 deska Reckless vyšla, vylétlo album ve světě do vrchních pater hitparád. Run To You jako první singl z desky dosáhl v americkém Charts šestého místa a ve Velké Británii místo jedenácté.

Albem Reckless se Bryan definitivně usadil mezi špičkovými rockovými hvězdami. V létě 1985 přistál Bryan s baladou Heaven jako zázrakem v hitparádách. Singl vyšplhal až na první místo US-Charts a nadělil kanadskému rockerovi jeho první milión. V mnoha hitparádách se umístil také singl Somebody.

Down & Up to the Top (1986-91)
Jako potvrzení toho, že Bryan udělal definitivní průlom, byly pro Kanaďana další ocenění. Ve své vlasti dostal např. tři první ceny Juno Award.

Pro natočení svého dalšího alba Into The Fire potřeboval Bryan více času a reakce na to bylo rozpolcené. Adams se angažoval u několika sociálních organizací popř. vystoupení (např. Live Aid a Amnesty International Tour 1986), což mu, jak si sám myslí, pomohlo v dalším rozvoji osobnosti. Písně na Into The Fire ukazovaly dospělého, sebereflektujícího Bryana Adamse. Mnoho jeho rockových fanoušků to zmátlo a to se odrazilo i v prodejnosti. Ta zůstala pozadu za albem Reckless a na základě klesajícího zájmu o lístky muselo být v USA zrušeno několik koncertů.

1987 byl rok, kdy se mohl Bryan zapsat do srdcí a paměti svého evropského a japonského publika. Ačkoliv i předešlé evropské turné pro něj bylo dobré, přispělo Into The Fire Tour k vystavění solidní fanouškovské obce. To se také projevilo na počtu prodaných desek a vstupenek na koncerty.

Práce na albu, které mělo později vyjít pod názvem Waking Up The Neighbours, vyžadovala více času, než by se Adamsovi na začátku zdálo.

Po návratu z turné 1988 se Bryan rozhodl se sebrat a koncentrovat se na psaní písní. Jeho vztah s Jimem Vallancem se ovšem stále zhoršoval až se nakonec během práce rozhodli se rozejít. Adams nebyl s celým materiálem spokojen. Všechno zahodil a začal znova.

Svůj znovuzačátek nastartoval Adams s Robertem „Mutt“ Lange Johnem (který se předtím podílel mimo jiné na albech AC/DC a Foreigner), jako novým producentem. „S Muttem jsem začal vlastně pracovat z legrace. Volal jsem mu, zda má chuť se mnou napsat píseň. A on řekl: „O.K,přijď“. Toho dne jsme spolu napsali píseň a hned potom ještě jednu. Bylo to velmi produktivní odpoledne. To jsem si zopakovali potom ještě párkrát, až on zavolal a řekl: "Poslechni, myslím,že bychom měli spolu udělat celé album."

Lange měl pověst si s produkcí alba dávat na čas a tak tomu bylo i s Bryanovou deskou, která spatřila světlo světa až v roce 1991

Na konci byl Adams s celkovým zvukem alba spokojen. Pochopitelně, neboť Waking Up The Neighbours znělo o třídu lépe než všichni jeho předchůdci. Adams:“Najít ten správný zvuk nebylo ale vůbec jednoduché. Chtěli jsme, aby písně zněly příjemně a současně vyloženě odvazově, když se deska pustí nahlas. A tak to vyšlo. A to je především Muttova zásluha. Vlastně jsem se mu do toho vůbec nepletl. Prostě jsem ho nechal dělat.“

Robinova píseň (Everything I Do) I Do It For You, nejsenzačnější balada, kterou Bryan dosud vydal. „Poprosili mě, jestli bych nenapsal píseň.“.řekl například reportérovi Brava. „Dostal jsem scénář filmu Robin Hood-Král zlodějů s prosbou, jestli by mě k tomu něco nenapadlo. Potřeboval jsem přesně hodinu k napsání (Everything I Do) I Do It For You – jako poslední z patnácti písní na albu. Nejlepší čísla přicházejí vždycky rychle.“

V číslech
- v US-Charts za pět týdnů na prvním místě
- v německé hitparádě hned v prvním týdnu na druhém místě
- ve Velké Británii napoprvé první místo
- v Holandsku neprodávanější singl roku, 11 týdnů na prvním místě mezi singly
- 1.místo v Belgii, Rakousku, Švýcarsku, Finsku, Švédsku a Norsku; dohromady 1,3 miliónu prodaných singlů
- ve Velké Británii byla píseň celkem 16 týdnů na prvním místě hitparády - déle než jakýkoliv jiný hit

(1992-dnes)
Mezi Waking Up The Neighbours a jeho dalším albem 18 Til I Die byl pro společnost A&M čas zbilancovat Bryanovu kariéru.

V roce 1993 byla vydaná Bryanova „bestofka“ So Far So Good, které však obsahovalo jen jeden nový hit - Please Forgive Me. Tohoto alba bylo celosvětově prodáno asi 13 miliónů kusů. Kromě toho vyšlo All For Love - Soundtrack k filmu Tři Mušketýři, který nazpíval spolu s Rodem Stewartem a Stingem.

1994 bylo vydané album Live! Live! Live!, které objasnilo Bryanovu nejsilnější stránku - živé koncerty. Rovněž se v tomto roce vyšplhalo All For Love až na špičku americké hitparády. Šest vyprodaných koncertů na londýnském stadiónu Wembley následovaných v létě vystoupeními v Novem Sadu a Modeně s L. Pavarottim zklompletovalo Bryanovy aktivity v roce 1994.

V roce 1995 přispěl Bryan písní Have You Ever Really Loved A Woman k filmu Don Juan de Marco. Za tuto píseň byl dokonce na jaře 1996 nominován na Oskara.

Vydáním 18 Til I Die zažil Bryan opět pád dolů. Opět dlouho natáčené album nepřineslo žádný hit. I přes dlouhé turné po Evropě s vystoupeními na Nürburgringu a v Norimberku nemělo album nikde na světě dobrou prodejnost. Na základě chybějícího zájmu musely být termíny ohlášených koncertů v USA zrušeny.

V roce 1997 vzal Bryan dlouho existující nabídku od stanice MTV na její Unplugged koncert a na podzim absolvoval v New Yorku show, která byla později vydaná pod názvem MTV-Unplugged. První singl z alba ,Back To You, byl v Severní Americe dobře přijat a z toho důvodu vydala A&M další singly v naději, že to ještě zvýší prodejnost. Na konci byla čísla sice slibná, avšak daleko od úspěchu předchozích alb.

V roce 1998 se Bryan ukázal s novým materiálem na jevišti rockové muziky. Vydal singl On A Day Like Today, který byl také titulní skladbou jeho nového alba. Jako singl byl na trh uveden duet se členkou Spice Girls Mel C – When You re Gone.

V roce 1999 vydal Bryan svou druhou „bestofku“ - The Best Of Me. Stejnojmenný singl dosáhl v Evropě sympatického hitparádového umístění.

Roku 2000 napsal s Philem Thornaeyllem píseň Ronana Keatinga The Way You Make Me Feel. Rok 2001 začal Adams vystoupením na World Sports Award. Toto v lednu načaté turné pokračovalo zastávkami ve Skotsku (leden), Kanadě (únor) a USA (březen, duben). Dále pokračoval do středního Orientu a Indie. Později měl vystoupení také v Německu a Švýcarsku. Později vydal Live DVD Live At Slane Castle

Jeho talent ke skládání filmové muziky se potvrdil v roce 2002, kdy se podílel na soundtracku k filmu Spirit - Der wilde Mustang. V té době se také vydal na další turné, na které se změnilo složení kapely - původní trio Adams, Curry, Scott doplnili klávesista Gary Breit a Norm Fisher.
V roce 2004 vychází po šesti letech první studiové album Room Service. Album se dostalo na čtvrtou příčku ve Velké Británii a jen během prvního týdne se ho prodalo 440 000 kopií.

V roce 2005 vychází již třetí kolekce největších hitů nazvaná Anthology. Album obsahuje dva disky a dokumentuje Adamsovu pětadvacetiletou kariéru se všemi velkými hity. Ve stejném roce vydává i třetí DVD Live in Lisbon.

Nejnovější a budoucí akce
K filmu The Guardian s Kevinem Costnerem a Ashtonem Kutcherem v hlavních rolích napsal a natočil píseň Never Let Go. Také se stal spoluautorem písně Never Gonna Break My Faith k filmu Bobby, kterou zpívají Aretha Franklin a Mary J Blige. Za tuto píseň dostal v roce 2007 nominaci na Zlatý glóbus. Vytvořil také hudbu k filmu Colour Me Kubrick.

V roce 2008 vyšlo album nazvané Bryan Adams 11, v roce 2010 album Bare Bones, v roce 2014 album Track Of My Years.

V České republice
V České republice má Bryan Adams poměrně početnou skupinu příznivců a obdivovatelů. Vystoupil zde již osmkrát a pokaždé s velkým úspěchem. Poprvé v roce 1999 na festivalu v kempu Džbán, podruhé v roce 2003 v pražské T-mobile aréně, potřetí v roce 2006 v Sazka Aréně, počtvrté v O2 aréně v Praze 19. 6. 2011, popáté 27. 7. 2012 v rámci festivalu Benátská noc, dále 18. 6. 2014 v Brněnském Velodromu, v pražské O2 Aréně 5. 10. 2016, 19. 11. 2017 opět v Brně, tentokrát v DRFG Aréně a naposledy 29.11.2018 v Ostravě v Ostravar aréně.