Díky svému vynikajícímu pěveckému projevu navštěvoval školu sborového zpěvu Cathedral Choir School v Clevelandu. Vystudoval Amherst College v Massachusetts a od konce 20. let působil na divadle. 1930-33 byl členem divadla Eva Le Gallienne's Civic...
Životopis
Díky svému vynikajícímu pěveckému projevu navštěvoval školu sborového zpěvu Cathedral Choir School v Clevelandu. Vystudoval Amherst College v Massachusetts a od konce 20. let působil na divadle. 1930-33 byl členem divadla Eva Le Gallienne's Civic Repertory Theatre, kde debutoval v Shakespearově Romeovi a Julii. V roce 1933 se poprvé uvedl na Broadwayi v Brechtově Třígrošové opeře, ale prosadil se až hlavní úlohou ve hře Maxwella Andersona Winterset (1935), kterou její autor napsal na motivy známého případu Sacca a Vanzettiho přímo pro něj.
I nadále hrál především na jevišti, ačkoliv vytvořil i několik výrazných film. rolí, např. sezonního dělníka George v adaptaci románu Johna Steinbecka O myších a lidech (r. L. Milestone) a skutečnou postavu válečného dopisovatele Ernieho Pylea v dramatu Příběh pěšáka (r. W. Wellman). Po válce, během níž sloužil u letectva a v Úřadu pro válečné informace, se stal přední osobností amerického divadla jako herec i jako režisér.
Účinkoval také v rozhlase a v TV, kde se jako host objevil mj. v dramatických antologiích (Studio One, Omnibus, General Electric Theater, The U.S. Steel Hour, Suspicion, The Twilight Zone, Love American Style, Night Gallery) a v seriálech Ben Casey, 77 Sunset Strip, The Trials of O'Brien (O'Brienovy soudní případy), The Wild Wild West (Divoký West), Twelve O'Clock High (Přímo nad hlavou), Rawhide, Ironside, The Name of the Game (Jméno té hry), The FBI, The Man and the City (Muž a město), McCloud, CHiPS, In the Heat of the Night (V žáru noci - ČTV).
Pravidelně hrál v dramatickém seriálu Mr. Novak (1964-65), jako Tučňák v Batmanovi (1966-68), v dobrodružném seriálu Search (1972-73, Pátrání) a v sitcomu Gloria (1982-83). Za postavu právníka Josepha Welche v životopisném TV snímku o senátoru Josephu McCarthym Zadní střelec Joe dostal cenu Emmy.
Ve filmu většinou vytvářel výrazné charakterní úlohy a do širšího diváckého povědomí se zapsal až v 70. letech, kdy byl dvakrát nominován na Oscara za vedlejší role: podomní obchodník s čisticími prostředky a bývalý kabaretní herec Harry Greener, jehož dcera (Karen Blacková) se snaží proniknout jako herečka do Hollywoodu, v adaptaci románu Nathanaela Westa Den kobylek (r. J. Schlesinger); správce tělocvičny a starý trenér Mickey, který připraví opět do ringu svého bývalého svěřence (Sylvester Stallone), v úspěšném film. melodramatu Rocky (r. J. G. Avildsen).
Naposledy se výrazněji připomněl úlohou dědečka, jehož syn (Jack Lemmon) se od dětství hašteří se svým stejně starým sousedem (Walter Matthau), v komedii Dej si pohov, kámoši (r. D. Petrie) a v jejím pokračování. Jako režisér se za války podílel na krátkých snímcích Salute to France (1944, Pozdrav Francii; s Jeanem Renoirem) a Welcome to Britain (1944, Vítejte v Británii). V hraném filmu režijně debutoval psychologickým kriminálním dramatem Muž na Eiffelovce s Charlesem Laughtonem v úloze komisaře Maigreta. Často namlouval komentáře k dokumentárním snímkům.
V roce 1963 se poprvé představil na londýnském jevišti v titulní roli v O'Neillově aktovce Hughie. Třetí z jeho čtyř manželek byla herečka Paulette Goddardová (1944-49), pro kterou napsal scénář filmu Deník komorné (r. J. Renoir), na němž se podílel ještě jako herec a spoluproducent. Je autorem autobiografie So Far, So Good (1994, Zatím je to dobrý).
I nadále hrál především na jevišti, ačkoliv vytvořil i několik výrazných film. rolí, např. sezonního dělníka George v adaptaci románu Johna Steinbecka O myších a lidech (r. L. Milestone) a skutečnou postavu válečného dopisovatele Ernieho Pylea v dramatu Příběh pěšáka (r. W. Wellman). Po válce, během níž sloužil u letectva a v Úřadu pro válečné informace, se stal přední osobností amerického divadla jako herec i jako režisér.
Účinkoval také v rozhlase a v TV, kde se jako host objevil mj. v dramatických antologiích (Studio One, Omnibus, General Electric Theater, The U.S. Steel Hour, Suspicion, The Twilight Zone, Love American Style, Night Gallery) a v seriálech Ben Casey, 77 Sunset Strip, The Trials of O'Brien (O'Brienovy soudní případy), The Wild Wild West (Divoký West), Twelve O'Clock High (Přímo nad hlavou), Rawhide, Ironside, The Name of the Game (Jméno té hry), The FBI, The Man and the City (Muž a město), McCloud, CHiPS, In the Heat of the Night (V žáru noci - ČTV).
Pravidelně hrál v dramatickém seriálu Mr. Novak (1964-65), jako Tučňák v Batmanovi (1966-68), v dobrodružném seriálu Search (1972-73, Pátrání) a v sitcomu Gloria (1982-83). Za postavu právníka Josepha Welche v životopisném TV snímku o senátoru Josephu McCarthym Zadní střelec Joe dostal cenu Emmy.
Ve filmu většinou vytvářel výrazné charakterní úlohy a do širšího diváckého povědomí se zapsal až v 70. letech, kdy byl dvakrát nominován na Oscara za vedlejší role: podomní obchodník s čisticími prostředky a bývalý kabaretní herec Harry Greener, jehož dcera (Karen Blacková) se snaží proniknout jako herečka do Hollywoodu, v adaptaci románu Nathanaela Westa Den kobylek (r. J. Schlesinger); správce tělocvičny a starý trenér Mickey, který připraví opět do ringu svého bývalého svěřence (Sylvester Stallone), v úspěšném film. melodramatu Rocky (r. J. G. Avildsen).
Naposledy se výrazněji připomněl úlohou dědečka, jehož syn (Jack Lemmon) se od dětství hašteří se svým stejně starým sousedem (Walter Matthau), v komedii Dej si pohov, kámoši (r. D. Petrie) a v jejím pokračování. Jako režisér se za války podílel na krátkých snímcích Salute to France (1944, Pozdrav Francii; s Jeanem Renoirem) a Welcome to Britain (1944, Vítejte v Británii). V hraném filmu režijně debutoval psychologickým kriminálním dramatem Muž na Eiffelovce s Charlesem Laughtonem v úloze komisaře Maigreta. Často namlouval komentáře k dokumentárním snímkům.
V roce 1963 se poprvé představil na londýnském jevišti v titulní roli v O'Neillově aktovce Hughie. Třetí z jeho čtyř manželek byla herečka Paulette Goddardová (1944-49), pro kterou napsal scénář filmu Deník komorné (r. J. Renoir), na němž se podílel ještě jako herec a spoluproducent. Je autorem autobiografie So Far, So Good (1994, Zatím je to dobrý).
