Původně chtěl být sportovcem. Roku 1963 absolvoval varšavské gymnázium Stefana Báthoryho, poté začal studovat herectví na Vysoké divadelní škole (PWST) ve Varšavě, kterou zakončil až v roce 1971 na základě externí zkoušky.
V letech 1961-64...
Životopis
Původně chtěl být sportovcem. Roku 1963 absolvoval varšavské gymnázium Stefana Báthoryho, poté začal studovat herectví na Vysoké divadelní škole (PWST) ve Varšavě, kterou zakončil až v roce 1971 na základě externí zkoušky.
V letech 1961-64 účinkoval v TV inscenacích Mládežnického poetického studia vedeného Andrzejem Konicem. V letech 1969-70 vystupoval v divadle Teatr Powszechny a mezi lety 1971-81 byl členem Národního divadla, kde zaujal mj. jako Hamlet.
Od poč. 80. let působí také na různých evropských scénách, nejčastěji v Paříži. Před film. kamerou debutoval roku 1964 hlavní rolí mladého partyzána Korala ve válečné baladě Raněný v lese (r. J. Nasfeter).
Popularitu mu přinesla postava Rafaŀa Olbromského v historické epopeji z napoleonských válek podle literární předlohy Stefana Żeromského Popely (r. A. Wajda).
Od poč. své film. kariéry spolupracoval s významnými polskými tvůrci; jeho umělecký vývoj však nejzásadněji poznamenal Andrzej Wajda, v jehož filmech ztělesnil hrdiny z nejrůznějších historických epoch, kteří neustále bojují s komplexy, strachem, vlastní rozervanou osobností, bojují o svou zemi, o lásku a často jednají v duchu romantických tradic.
Díky těmto postavám se stal nástupcem předčasně zesnulého legendárního herce Zbigniewa Cybulského, po jehož boku ještě stačil hrát hlavní roli boxera Marka Arense ve sportovním dramatu Jovita (r. J. Morgenstern).
Za ztvárnění postavy Bolesława ve film. adaptaci povídky Jarosława Iwaszkiewicze Březový háj (r. A. Wajda) získal cenu na MFF v Moskvě 1971 a cenu Zlatý hrozen na přehlídce v Łagowě.
Role statečného šlechtického důstojníka Andrzeje Kmicice v historickém dramatu podle románu Henryka Sienkiewicze Potopa (r. J. Hoffman) mu vynesla ocenění na národním festivalu v Gdaňsku 1974 a v Łagowě 1975.
Od poč. 70. let účinkuje také ve filmech renomovaných, ale i začínajících evropských režisérů, kteří mu svěřují klíčové i vedlejší party: Polák Jan Broński, potencionální otec zakrslého hrdiny (David Bennent), ve společensko-historické fresce podle románu Güntera Grasse Plechový bubínek (r. V. Schlöndorff); partyzánský velitel Davorin, který pro lásku k dívce z bohaté rodiny (Eva Begovićová) ztratí kredit u svých druhů, ve válečném dramatu Pád Itálie (r. L. Zafranović); spoluzakladatel polské sociálně demokratické strany Leo Jogiches v životopisném snímku Rosa Luxemburgová (r. M. von Trottová).
Kromě festivalových cen je laureátem mnoha divadelních a film. ocenění; roku 1969 obdržel Cenu Zbigniewa Cybulského a v roce 1974 byl vyznamenán Státní cenou II. stupně. Ve Francii byl roku 1985 jmenován důstojníkem a v roce 1990 rytířem Řádu krásných umění a písemnictví.
Je autorem knih Anioły wokół głowy (1997, Andělé kolem hlavy) a Parę lat z głowy (1997, Několik let z hlavy). Jeho syn Rafal Olbrychski (nar. 1971) se věnuje rovněž herectví.
V letech 1961-64 účinkoval v TV inscenacích Mládežnického poetického studia vedeného Andrzejem Konicem. V letech 1969-70 vystupoval v divadle Teatr Powszechny a mezi lety 1971-81 byl členem Národního divadla, kde zaujal mj. jako Hamlet.
Od poč. 80. let působí také na různých evropských scénách, nejčastěji v Paříži. Před film. kamerou debutoval roku 1964 hlavní rolí mladého partyzána Korala ve válečné baladě Raněný v lese (r. J. Nasfeter).
Popularitu mu přinesla postava Rafaŀa Olbromského v historické epopeji z napoleonských válek podle literární předlohy Stefana Żeromského Popely (r. A. Wajda).
Od poč. své film. kariéry spolupracoval s významnými polskými tvůrci; jeho umělecký vývoj však nejzásadněji poznamenal Andrzej Wajda, v jehož filmech ztělesnil hrdiny z nejrůznějších historických epoch, kteří neustále bojují s komplexy, strachem, vlastní rozervanou osobností, bojují o svou zemi, o lásku a často jednají v duchu romantických tradic.
Díky těmto postavám se stal nástupcem předčasně zesnulého legendárního herce Zbigniewa Cybulského, po jehož boku ještě stačil hrát hlavní roli boxera Marka Arense ve sportovním dramatu Jovita (r. J. Morgenstern).
Za ztvárnění postavy Bolesława ve film. adaptaci povídky Jarosława Iwaszkiewicze Březový háj (r. A. Wajda) získal cenu na MFF v Moskvě 1971 a cenu Zlatý hrozen na přehlídce v Łagowě.
Role statečného šlechtického důstojníka Andrzeje Kmicice v historickém dramatu podle románu Henryka Sienkiewicze Potopa (r. J. Hoffman) mu vynesla ocenění na národním festivalu v Gdaňsku 1974 a v Łagowě 1975.
Od poč. 70. let účinkuje také ve filmech renomovaných, ale i začínajících evropských režisérů, kteří mu svěřují klíčové i vedlejší party: Polák Jan Broński, potencionální otec zakrslého hrdiny (David Bennent), ve společensko-historické fresce podle románu Güntera Grasse Plechový bubínek (r. V. Schlöndorff); partyzánský velitel Davorin, který pro lásku k dívce z bohaté rodiny (Eva Begovićová) ztratí kredit u svých druhů, ve válečném dramatu Pád Itálie (r. L. Zafranović); spoluzakladatel polské sociálně demokratické strany Leo Jogiches v životopisném snímku Rosa Luxemburgová (r. M. von Trottová).
Kromě festivalových cen je laureátem mnoha divadelních a film. ocenění; roku 1969 obdržel Cenu Zbigniewa Cybulského a v roce 1974 byl vyznamenán Státní cenou II. stupně. Ve Francii byl roku 1985 jmenován důstojníkem a v roce 1990 rytířem Řádu krásných umění a písemnictví.
Je autorem knih Anioły wokół głowy (1997, Andělé kolem hlavy) a Parę lat z głowy (1997, Několik let z hlavy). Jeho syn Rafal Olbrychski (nar. 1971) se věnuje rovněž herectví.
