Pochází z presbyteriánské rodiny zedníka a uklízečky. Původně chtěla být knihovnicí, ale v šestnácti letech, kdy už měla dost práce v drogerii, se nadchla pro divadlo. 1955-57 studovala herectví na londýnské Royal Academy of Dramatic Art (RADA),...

Životopis

Pochází z presbyteriánské rodiny zedníka a uklízečky. Původně chtěla být knihovnicí, ale v šestnácti letech, kdy už měla dost práce v drogerii, se nadchla pro divadlo. 1955-57 studovala herectví na londýnské Royal Academy of Dramatic Art (RADA), po jejímž ukončení působila pět let na provinčních scénách jako asistentka ředitele a herečka. Od 1964 byla členkou Royal Shakespeare Company, kde hrála mj. po boku Davida Warnera Ofélii v Hamletovi.

Režiséři Peter Brook a Charles Markowitz ji 1964 také angažovali do svého experimentálního divadelního souboru Theatre of Cruelty, v jehož inscenaci hry Petera Weisse Pronásledování a zavraždění Jeana-Paula Marata, předvedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade slavila úspěchy jako šílená Maratova vražedkyně Charlotte Cordayová na jevištích v Londýně a 1965 v New Yorku.

Tento strhující part si zopakovala i ve film. zpracování tohoto dramatu pod názvem Marat-Sade (r. P. Brook). Mezinárodní věhlas a Oscara 1970 získala až za roli výstředně vášnivé Gudrun Brangwenové ve film. adaptaci románu D. H. Lawrence Zamilované ženy (r. K. Russell). Působivou kreaci, jež jí vynesla cenu BAFTA 1971 a nominaci na Oscara 1971, předvedla v úloze rozvedené úřednice Alex Grevilleové, která udržuje milostný poměr s mladíkem (Murray Head), k němuž chová stejně vřelé city starší židovský lékař (Peter Finch), v dramatu Neděle, zatracená neděle (r. J. Schlesinger).

Svou tvář často propůjčovala autentickým historických osobnostem: frustrovaná nymfomanská manželka ruského skladatele P. I. Čajkovského (Richard Chamberlain) ve stylizované životopisné fantazii Milovníci hudby (r. K. Russell), legendární francouzská herečka Sarah Bernhardtová v Neuvěřitelné Sarah (r. R. O. Fleischer) nebo Jelena Bonnerová, manželka ruského jaderného fyzika a disidenta Andreje Sacharova (Jason Robards jr.) v TV politickém dramatu Sacharov.

Skvěle se zhostila také úlohy svárlivé anglické královny Alžběty I., za jejíž ztvárnění v šestidílném TV seriálu Elizabeth R obdržela dvě ceny Emmy 1972 a za stejnou roli ve filmu Marie, královna skotská (r. Ch. Jarrott) ji neminul Donatellův David 1972. O tom, že jí není cizí ani komediální poloha, podala přesvědčivý důkaz mj. v postavě rozvedené Angličanky Vicki Allessiové, o jejímž milostném vztahu k ženatému Američanovi (George Segal) vypráví komedie Na úrovni (r. M. Frank); za tuto roli byla poctěna Oscarem 1973 a cenou na MFF v San Sebastianu 1973.

Skvěle se zhostila titulní úlohy Heddy Gablerové-Tesmanové, nešťastně a pod úroveň provdané dcery generála, kterou ztělesnila jak v jevištním provedení, tak i ve film. přepisu Ibsenova dramatu Hedda (r. T. Nunn), kde si svým výkonem zajistila Donatellova Davida 1976 a nominaci na Oscara 1975. Přestože se prosadila jako výrazná charakterní film. herečka, za své hlavní působiště považuje stále divadlo, kde zazářila mj. v Čechovových Třech sestrách, Genêtově Služce, O'Neilově Podivné mezihře, Shakespearově Macbethovi, Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové? nebo Brechtově Matce Kuráži.

Vedle své herecké profese se od 1983 velmi aktivně věnuje také politické činnosti; 1990 kandidovala za Labour Party poprvé do britského parlamentu, kam byla nakonec 1992 zvolena. 1958-76 byla provdána za herce Roye Hodgese, s nímž má syna Dana (nar. 1971).