Už na gymnáziu hrála v ochotnickém divadelním souboru hlavní role především v shakespearovském repertoáru. Díky svému hereckému talentu byla po maturitě přijata do budapešťského Národního divadla.

V letech 1968-72 studovala na Vysoké škole divadelního a film. umění v Budapešti a poté jednu sezonu působila v debrecínském divadle. Mezi roky 1973-76 vystupovala v budapešťském Divadle Attily Józsefa, na jehož scéně sklízela úspěch mj. jako Abigail ve hře Arthura Millera Čarodějky ze Salemu.

Od roku 1976 je členkou budapešťského Vígszínházu. Před film. kamerou debutovala ještě jako studentka v hlavní roli vesnické dívky Idy, která se dokáže za cenu trpkých zklamání přizpůsobit velkoměstskému životu, v psychologické studii V městě čeká láska (r. G. Böszörményi).

Svůj široký herecký rejstřík uplatnila ve filmech nejrůznějších žánrů, zejména však v tragikomediích Pétera Bacsóa a ve společenských dramatech Istvána Szabóa. Působivou kreaci předvedla mj. v Szabóově komorním psychologickém dramatu Vypůjčený domov, kde ztělesnila ženu jménem Kata, která je před koncem 2. světové války okolnostmi přinucena žít s falešným manželem (Péter Andorai).

Na národním festivalu v Budapešti 1987 získala ocenění za vedlejší roli učitelky, která si krátí dlouhou chvíli čekání na rodiče svého záškoláckého žáka popíjením nabídnutého alkoholu, v hořké komedii Líbá, máma (r. J. Rózsa).

Po delší odmlce na film. plátně se připomněla rolí vdané ženy, jejíž milenec (János Derzsi) zabije jejího manžela (Džoko Rosič), v kriminálním dramatu Vášeň (r. Gy. Fehér) podle slavného románu Jamese M. Caina Pošťák zvoní vždy dvakrát.

lI. B. je rovněž laureátkou divadelní Ceny Mari Jászaiové.