Jaromil Jireš byl český filmový scenárista a režisér.Po maturitě na filmové průmyslovce v Čímelicích absolvoval katedru kamery na FAMU a v roce 1960 dokončil i studium režie. Již jeho školní filmy získaly několik domácích i zahraničních ocenění....
Životopis
Jaromil Jireš byl český filmový scenárista a režisér.
Po maturitě na filmové průmyslovce v Čímelicích absolvoval katedru kamery na FAMU a v roce 1960 dokončil i studium režie. Již jeho školní filmy získaly několik domácích i zahraničních ocenění. Jirešova tvůrčí činnost je mimořádně mnohotvárná. Zahrnuje kromě režie (často spojené se scénáristickou prací) dokumentárních a hraných filmů i práci v Laterně magice a realizaci audiovizuálních programů. Jireš se pokusil i o divadelní režii. Často natáčel pro TV, od dokumentů zejména z oblasti umění a poetických pohádek až po náročné baletní a operní inscenace.
Svou prvotinou Křik (1963) se zařadil mezi protagonisty české nové vlny. Podílel se na kolektivním snímku Perličky na dně (1965), inspirovaném prózami Bohumila Hrabala. Z jeho dalších projektů jsou nejznámější přepis Kunderova románu Žert (1968), nezvalovská variace Valerie a týden divů (1970) a páralovské adaptace Mladý muž a bílá velryba (1978) a Katapult (1983). Po listopadu zaujal adaptací Havlíčkovy prózy Helimadoe (1993) a dramatem Učitel tance (1994). Jeho posledním filmem byla Dvojrole (1999) s Terezou Brodskou.
Na počátku normalizační éry se Jireš pokusil zpracovat přidělené téma o protinacistickém komunistickém odboji jako autorský poetizující film ...A POZDRAVUJI VLAŠTOVKY (1972), další přidělené scénáře byly ještě méně zdařilé.
Po maturitě na filmové průmyslovce v Čímelicích absolvoval katedru kamery na FAMU a v roce 1960 dokončil i studium režie. Již jeho školní filmy získaly několik domácích i zahraničních ocenění. Jirešova tvůrčí činnost je mimořádně mnohotvárná. Zahrnuje kromě režie (často spojené se scénáristickou prací) dokumentárních a hraných filmů i práci v Laterně magice a realizaci audiovizuálních programů. Jireš se pokusil i o divadelní režii. Často natáčel pro TV, od dokumentů zejména z oblasti umění a poetických pohádek až po náročné baletní a operní inscenace.
Svou prvotinou Křik (1963) se zařadil mezi protagonisty české nové vlny. Podílel se na kolektivním snímku Perličky na dně (1965), inspirovaném prózami Bohumila Hrabala. Z jeho dalších projektů jsou nejznámější přepis Kunderova románu Žert (1968), nezvalovská variace Valerie a týden divů (1970) a páralovské adaptace Mladý muž a bílá velryba (1978) a Katapult (1983). Po listopadu zaujal adaptací Havlíčkovy prózy Helimadoe (1993) a dramatem Učitel tance (1994). Jeho posledním filmem byla Dvojrole (1999) s Terezou Brodskou.
Na počátku normalizační éry se Jireš pokusil zpracovat přidělené téma o protinacistickém komunistickém odboji jako autorský poetizující film ...A POZDRAVUJI VLAŠTOVKY (1972), další přidělené scénáře byly ještě méně zdařilé.