Chtěl být původně spisovatelem nebo novinářem. Nedokončil studium literatury a na popud svého přítele - herce a režiséra - se začal věnovat herectví.

Prvotní průpravu absolvoval na Konzervatoři v Ženevě (1982-83), odkud pak přešel do Francie, kde v hereckém vzdělávání pokračoval u režiséra Patrice Chéreaua v jeho divadle Théâtre des Amandiers v Nanterre (1983-85).

Před film. kamerou debutoval úlohou mladého Švýcara Jeana, jednoho z obyvatel pohraničního území mezi francouzskou a švýcarskou celnicí, v podobenství Země nikoho (r. A. Tanner).

Ještě víc na sebe upozornil následujícími dvěma rolemi, jež mu vynesly dva roky po sobě (1986, 1987) nominace na Césara v kategorii herecká naděje: námořník Jean v psychologickém dramatu Nestoudnice (r. C. Miller) a delikventní policista Yves v komediálním dramatu s kriminální zápletkou Noční hlídač (r. J.-P. Limosin).

S přesvědčivou intenzitou interpretoval postavu starého mládence Marcela Jussyho, jehož sňatek přes inzerát s dívkou z ostrova v Indickém oceánu (Marie Gayduová) se zakrátko rozpadá v důsledku ženina jiného vztahu, v melodramatu Žena z Rose Hillu (r. A. Tanner).

Přestože je nejčastěji obsazován do filmů se současnou tematikou, vyzkoušel si i postavy z minulosti: anarchista Petr Verchovenskij v adaptaci Dostojevského románu Běsi (r. A. Wajda) a hugenotský vůdce Condé v přepisu Dumasova románu Královna Margot (r. P. Chéreau).

Nevzdal se však ani práce na divadle, jak to dokládá spolupráce s režisérem Andrejem Končalovským na inscenaci Čechovova Racka.