Otec vlastnil síť obchodů a matka byla až do svatby herečkou. V šestnácti letech vstoupil na pařížskou Konzervatoř, kde získal herecké vzdělání ve třídě Eugèna Larchera. V roce 1930 debutoval na divadle, působil v souboru režiséra Louise...

Životopis

Otec vlastnil síť obchodů a matka byla až do svatby herečkou. V šestnácti letech vstoupil na pařížskou Konzervatoř, kde získal herecké vzdělání ve třídě Eugèna Larchera.

V roce 1930 debutoval na divadle, působil v souboru režiséra Louise Jouveta a první velký úspěch slavil roku 1934 v premiérové inscenaci hry Jeana Cocteaua Pekelný stroj.

Již na poč. 30. let se uplatnil také před film. kamerou, poprvé po boku Michela Simona a Madeleine Renaudové v přepisu hry Marcela Acharda Jean de la Lune (r. Jean Choux).

Pro svůj atraktivní vzhled se stal na film. plátně oblíbeným představitelem milovnických typů. Jeho kariéru na čas přerušila 2. světová válka, po jejímž vypuknutí odešel do USA. Tam se nejprve věnoval divadlu a v roce 1943 vytvořil hlavní role ve dvou filmech s odbojovou tematikou u společnosti MGM: kapitán Metard ve špionážním melodramatu Dohoda v Bretani (r. J. Conway) a francouzský voják Paul ve válečném dramatu Lotrinský kříž (r. T. Garnett).

V letech 1943-44 sloužil ve francouzské osvobozenecké armádě, s níž bojoval v Tunisku, v Itálii a ve Francii (byl vyznamenán Válečným křížem). Od roku 1950, kdy se vrátil do Francie, střídavě účinkoval na obou stranách Atlantiku v TV, ve filmu a na jevišti.

V hollywoodských filmech měl za partnerky např. Ginger Rogersovou (Tlukot srdce) a Jean Simmonsovou (Hilda Craneová). K nejkrásnějším pozdějším rolím patří starý homosexuální herec Alexandr v psychologickém snímku ze zákulisí film. natáčení Americká noc (r. F. Truffaut).

Jako host se objevil v TV seriálech Your Show of Shows (1953), The United States Steel Hour (1960), Starsky and Hutch (1976), Simon & Simon (1984) a R.G. (1995).

Na Broadwayi se představil mj. po boku Vivien Leighové v muzikálu podle hry Jacquese Devala Tovaryš (1963-64), po boku Claudette Colbertové v muzikálu Rodgerse a Hammersteina Jižní Pacifik (1965), v dramatu Tennessee Williamse Camino Real (1970) s Al Pacinem a ve hře Marguerite Durasové Celé dny ve stromech (1976), inscenované souborem Barrault-Renaud. S divadlem nebyl spjatý pouze intepretačně jako herec (mj. Giraudouxovy hry Nový Amfitryon, Sodoma a Gomora, Trojská válka nebude, drama Arthura Millera Incident ve Vichy a Shakespearův Julius Caesar), ale sám je autorem mnoha divadelních her, např. L'empereur de Chine (1947, Čínský císař), L'île heureuse (1950, Šťastný ostrov), Un beau dimanche (1952, Krásná neděle), Ange le bienheureux (Anděl blaženosti), Farfada, Lucy Brown (Lucy Brownová) a autobiografických románů Souvenirs provisoires (1957, Prozatímní vzpomínky), La pomme de mon oeil (1970), Le soleil et les ombres (1976, Slunce a stíny) a Il fait beau, mais ne le répétez pas (1980, Je krásně, ale neopakujte to).

Na podzim 1991 pobýval pracovně v Praze. Za celoživotní dílo byl oceněn Čestným Césarem (1991).

Byl rytířem Čestné legie. Byl třikrát ženatý s herečkami Blanche Montelovou (1935-40), Marií Montezovou (1943-51) a Marisou Pavanovou (1956-2001); z druhého manželství pochází herečka Tina Aumontová (nar. 1946).

Jeho bratr François Villiers je známým film. režisérem.