Pochází z rodiny jugoslávských emigrantů. Navštěvovala herecké kurzy Tanii Balachové a svou uměleckou kariéru zahájila na malých pařížských scénách, kde se představila mj. v Coluchově hře Ginette Lacaze.

V pol. 70. let se připojila ke kabaretně divadelnímu sdružení Le Splendid, s nímž slavila úspěchy v incenacích Hliněný hrnek proti korbelu vína (1976), Lásky, lastury a korýši (1977) a Ježíšek je neřád (1978). Sama posléze napsala komedie Bunny's Bar (1982, Bunnyho bar) a Nuit d'ivrese (1985, Opojná noc).

Od pol 70. let začala sbírat herecké zkušenosti také ve filmu, kde svůj smysl pro komickou nadsázku plně uplatnila zejm. v bláznivých komediích, jejichž tvůrci a protagonisty byli členové sdružení Le Splendid. Na některých z těchto filmů (Opálení, Návrat v plné síle, Opálení na lyžích, Muži dávají přednost tlustším a Ježíšek je neřád) se navíc podílela scénáristicky.

Jednu ze svých nejlepších kreací, jež jí vynesla nominaci na Césara 1989, předvedla v úloze nepříliš atraktivní, leč smyslné sekretářky Colette Chevassuové, do níž se zamiluje její ženatý zaměstnavatel (Gérard Depardieu), v milostném snímku Příliš krásná pro tebe (r. B. Blier).

V roce 1985 debutovala jako režisérka ztřeštěnou tragikomedií Síťovka, kde zároveň vytvořila jednu z hlavních rolí, nešťastně provdanou ženu, která zachrání před sebevraždou svou smolařskou sousedku (Isabelle Huppertová).

S příznivějším kritickým ohlasem se setkala teprve její kriminální komedie Poldové, v níž ztělesnila inspektorku mravnostní policie Mireille Molyneuxovou, která používá nezvyklé metody k dosažení svých cílů.

Za scénář ke své milostné komedii Manželství po francouzsku, v níž vytvořila hlavní roli lesbické dívky Marijo, získala Césara 1995 a film byl nominován v kategorii neanglicky mluvených filmů na Oscara 1995. Za celoživotní tvorbu byla oceněna Čestným Césarem (2000).

Jejím manželem je Philippe Berry, s nímž má dceru Marie-Lou (nar. 1983).