Julian Assange

spoluzakladatel wikileaks, internetový aktivista

Narození:
3. července 1971
Věk:
52 let
Upravit profil
Julian Paul Assange je australský vydavatel a internetový aktivista. Je znám jako mluvčí, hlavní redaktor a spoluzakladatel WikiLeaks – internetového serveru, který za posledních několik let zveřejnil množství utajovaných...

Životopis

Julian Paul Assange je australský vydavatel a internetový aktivista. Je znám jako mluvčí, hlavní redaktor a spoluzakladatel WikiLeaks – internetového serveru, který za posledních několik let zveřejnil množství utajovaných dokumentů.

Život
Julian Paul Assange se narodil 3. července 1971 v Townsville v australském Queenslandu. Jeho rodiče provozovali loutkové divadlo a za jeho dětství se mnohokrát stěhovali, takže Assange vystřídal několik domovů i univerzit. Když mu bylo 8 let, jeho matka se rozvedla a našla si jiného partnera. V mládí studoval fyziku a matematiku, zajímaly ho (tehdy 8bitové) počítače, později se živil také jako programátor. Kromě jiného se rovněž podílel na tvorbě souborového systému Rubberhose s prvky popíratelného šifrovaní pro Linux, které mělo ochránit uložená data i v případě mučení majitele a měl pomoct politicky pronásledovaným disidentům chránit data po jejich zadržení a vyšetřování. V mládí byl ale také členem skupiny počítačových hackerů a za některé prohřešky byl nakonec i vyšetřován a zaplatil pokutu.

WikiLeaks
V roce 2006 se Assange stal spoluzakladatelem kontroverzního webového serveru WikiLeaks a od té doby fungoval v dozorčí radě tohoto projektu. Od svého spuštění se server se stal známým tím, že zveřejnil různé tajné dokumenty, zejména Spojených států amerických. Tyto dokumenty se týkaly války v Afghánistánu, války v Iráku či diplomatických úřadů Spojených států ve světě. Během svého života žil v různých zemích a uvedl, že je téměř neustále v pohybu. Nepravidelně veřejně vystupuje s tématy jako jsou svoboda tisku, cenzura a také investigativní žurnalistika. Také za svoji práci s WikiLeaks obdržel několik novinářských ocenění (např. cenu UK Media Awards od Amnesty International), v červenci 2010 ho The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“. Jeho práce ale vyvolává i mnohé negativní reakce.

Assangeho postoj k serveru Wikileaks a jeho úloze v dnešní společnosti lze v širším kontextu vyčíst z jeho eseje State and Terrorist Conspiracies („Státní a teroristická spiknutí“), ve které Wikileaks vidí jako jakýsi prostředek informační války proti stávajícímu počínání vlád a neokorporativistického chování, proti kterému má smysl bojovat.

Stíhání
Mezinárodní mezivládní organizace Interpol umístila 30. listopadu 2010 na tzv. červený seznam hledaných osob Interpolu, protože je stíhán ve Švédsku za podezření ze „znásilnění, sexuálního zneužití a nátlaku“. 2. prosince Assangeho obhájce potvrdil, že švédští vyšetřovatelé jeho klienta nestíhají za znásilnění, ale tzv. sex bez kondomu (sex by surprise), který je ve Švédsku přestupkem, nikoli trestným činem. Údajné znásilnění se mělo odehrát 11. srpna 2010 ve Švédsku, kam Assange přijel na seminář, a figurují v něm 2 švédské ženy. Assangeův zástupce, Mark Stevens, je přesvědčen o nevině svého klienta a tvrdí, že u obou šlo o „konsensuální styk, který se ex post změnil na nekonsensuální“. Assange má v tomto ohledu i zastánce, kteří tvrdí, že obvinění je vykonstruovaný proces, za nímž stojí politické síly, které ho chtějí zdiskreditovat nebo zneškodnit. Na síti Facebook vznikla skupina pro zproštění Assangeova obvinění.

6. prosince ohlásil Scotland Yard, že je připraven Assangeho stíhat a zavřít do vazby. 7. prosince, v 9:30 místního času se Julian Assange dostavil v Londýně na dohodnutou schůzku na policejní stanici a tam byl (na švédskou žádost) zatčen. Poté požádal o propuštění na kauci. Žádost byla nakonec schválena, přestože se proti ní původně švédská strana ohradila, a byl 16.prosince propuštěn a může se omezeně pohybovat na svobodě (má ovšem např. omezen pohyb v noci, musí se hlásit denně na policii apod.)

Někteří američtí politici otevřeně vyzývají k dopadení, souzení nebo dokonce popravě Juliana Assangeho. Poradce kanadského premiéra, Tom Flanagan, chce, aby na něj byl spáchán letecký atentát, s tím, že „si zaslouží smrt“. Neúspěšná viceprezidenstká kandidátka Sarah Palinová volá po tom, že „by měl být stíhán jako teroristé (vůdci Tálibánu nebo Al-Káidy)“. a domnívá se, že je protiamerický. Její stranický kolega a prezidentský kandidát z minulých voleb, Mike Huckabee, se též vyslovil pro smrt Assangeho a „toho zodpovědného za únik diplomatických depeší“ – tento skutek označil za velezradu a řekl, že „cokoli méně než poprava by bylo příliš vlídným trestem“.