Leo John Genn se narodil 9. 8.1905 v Londýně židovským rodičům, otec byl prodejce šperků, matka byla v domácnosti. Leo vystudoval práva na Cambridgi a v roce 1928 složil advokátní zkoušky. V roce 1930 debutoval v divadle, hrál na několika...
Životopis
Leo John Genn se narodil 9. 8.1905 v Londýně židovským rodičům, otec byl prodejce šperků, matka byla v domácnosti. Leo vystudoval práva na Cambridgi a v roce 1928 složil advokátní zkoušky. V roce 1930 debutoval v divadle, hrál na několika scénách, ala usadil se v Royalty Theatre v Londýně, kde působil jako herec a právník v jedné osobě. 14.5.1933 se oženil s Marguerite van Praag.
Film si Genna všimnul v roce 1935, kdy dostal epizodní roli ve filmu IMMORTAL GENTLEMAN. Další drobnou roli získal ve snímku PYGMALION (1938). Během druhé světové války sloužil u královského dělostřelectva, kde dosáhl hodnosti podplukovníka. V roce 1945 získal Croix de guerre (Válečný kříž udělovaný na území Francie a Belgie). Po válce se stal součástí skupiny, která vyšetřovala zločiny proti lidskosti v koncentračním táboře Belsen. Později působil jako asistent státního zástupce u soudu v případu Belsen.
Díky svému kultivovanému hlasovému projevu byl žádaným vypravěčem do dokumentárních filmů. V roce 1944 namluvil text k dokumentu VÍTĚZSTVÍ V TUNISKU, v témže roce k filmu ÚTOK. Po válce si zahrál roli pana Edena v thrilleru ZELENÝ JED (1946), který byl natočen podle populární detektivky Christianna Branda.
V roce 1951 si zahrál Petronia ve výpravném historickém filmu QUO VADIS. V témže roce hrál doktora ve snímku KOUZELNÁ SKŘÍŇKA (1951). V roce 1955 dostal hlavní roli ve francouzském snímku MILENEC LADY CHATTERLEYOVÉ, kde hrál po boku Danielle Darrieux. Následoval válečný snímek BÍLÁ VELRYBA (1956), v němž se Genn setkal s tehdy velmi populárním Gregory Peckem.
Šedesátá léta zahájil Genn válečným snímkem BYLA NOC V ŘÍMĚ (1960), který byl natočen v koprodukci Itálie a Francie. Podíleli se na něm především italští herci, Leo Genn z Velké Británie, Sergej Bondarčuk ze SSSR a Němec Hannes Messemer, který byl bývalým ruským válečným zajatcem. V roce 1962 si Genn zahrál v americkém válečném filmu NEJDELŠÍ DEN, který byl takřka přeplněn herci zvučných jmen nejen z USA, ale i z Evropy. V roce 1965 se objevil v roli Johna Mandraka ve filmu podle známé detektivky Agathy Christie DESET MALÝCH ČERNOUŠKŮ. V roce 1968 byl jmenován hostujícím profesorem na univerzitě v Pennsylvanii, o rok později na univerzitě v Utahu.
V roce 1973 hrál Genn odměřeného a ironického šéfa MI5 ve francouzsko-italském dramatu MLČENLIVÝ s Lino Venturou v hlavní roli. V témže roce si zahrál v dalším thrilleru MACKINTOSHŮV ČLOVĚK (1973) s Paulem Newmanem v hlavní roli. Na závěr své kariéry byl Genn obsazen do hlavní role západoněmeckého snímku SIE SIND FREI, DOKTOR KORCZAK (1975).
Se svou ženou Marguerite neměl Genn děti. Zemřel 26.1.1978 na zápal plic, který se přidal jako komplikace infarktu.
Film si Genna všimnul v roce 1935, kdy dostal epizodní roli ve filmu IMMORTAL GENTLEMAN. Další drobnou roli získal ve snímku PYGMALION (1938). Během druhé světové války sloužil u královského dělostřelectva, kde dosáhl hodnosti podplukovníka. V roce 1945 získal Croix de guerre (Válečný kříž udělovaný na území Francie a Belgie). Po válce se stal součástí skupiny, která vyšetřovala zločiny proti lidskosti v koncentračním táboře Belsen. Později působil jako asistent státního zástupce u soudu v případu Belsen.
Díky svému kultivovanému hlasovému projevu byl žádaným vypravěčem do dokumentárních filmů. V roce 1944 namluvil text k dokumentu VÍTĚZSTVÍ V TUNISKU, v témže roce k filmu ÚTOK. Po válce si zahrál roli pana Edena v thrilleru ZELENÝ JED (1946), který byl natočen podle populární detektivky Christianna Branda.
V roce 1951 si zahrál Petronia ve výpravném historickém filmu QUO VADIS. V témže roce hrál doktora ve snímku KOUZELNÁ SKŘÍŇKA (1951). V roce 1955 dostal hlavní roli ve francouzském snímku MILENEC LADY CHATTERLEYOVÉ, kde hrál po boku Danielle Darrieux. Následoval válečný snímek BÍLÁ VELRYBA (1956), v němž se Genn setkal s tehdy velmi populárním Gregory Peckem.
Šedesátá léta zahájil Genn válečným snímkem BYLA NOC V ŘÍMĚ (1960), který byl natočen v koprodukci Itálie a Francie. Podíleli se na něm především italští herci, Leo Genn z Velké Británie, Sergej Bondarčuk ze SSSR a Němec Hannes Messemer, který byl bývalým ruským válečným zajatcem. V roce 1962 si Genn zahrál v americkém válečném filmu NEJDELŠÍ DEN, který byl takřka přeplněn herci zvučných jmen nejen z USA, ale i z Evropy. V roce 1965 se objevil v roli Johna Mandraka ve filmu podle známé detektivky Agathy Christie DESET MALÝCH ČERNOUŠKŮ. V roce 1968 byl jmenován hostujícím profesorem na univerzitě v Pennsylvanii, o rok později na univerzitě v Utahu.
V roce 1973 hrál Genn odměřeného a ironického šéfa MI5 ve francouzsko-italském dramatu MLČENLIVÝ s Lino Venturou v hlavní roli. V témže roce si zahrál v dalším thrilleru MACKINTOSHŮV ČLOVĚK (1973) s Paulem Newmanem v hlavní roli. Na závěr své kariéry byl Genn obsazen do hlavní role západoněmeckého snímku SIE SIND FREI, DOKTOR KORCZAK (1975).
Se svou ženou Marguerite neměl Genn děti. Zemřel 26.1.1978 na zápal plic, který se přidal jako komplikace infarktu.
