Ludwig van Beethowen se narodil v roce 1770 v německém městě Bonn. Jeho otec byl notorický alkoholik a po smrti matky se staral o své dva bratry.

Spolu s Franzem Josephem Haydnem (1732-1809) a Wolfgangem Amadeem Mozartem (1756-1791) byl jedním z největších klasicistních skladatelů, stojící už na hranici romantismu.

Beethoven je považován za génie, který buď přímo nebo zprostředkovaně ovlivnil celou Evropu. Protože hudebně i myšlenkově dalece předstihl svou dobu, zůstal dlouho nepochopen a někdy i neuznáván. Až pozdější generace dokázaly jeho velikost plně ocenit.

K jeho nejslavnějším dílům patří 3., 5., 6., a 9. symfonie, řada klavírních skladeb (Císařský koncert, Měsíční svit, Apassionata, Patetická, …), obrovitá mše Missa solemnis, operaFidelio a řada dalších.


- 9 symfonií ( III. Eroice -> hold napoleonovi | IV. Osudová | VI. Pastorální | IX. S Ódou na radost -> symfonický orchestr+sborový zpěv)
- 5 klavírních koncertů
1. klavírní koncert C-Dur op. 15, 1795-1801
2. klavírní koncert B-Dur op. 19, 1788-1801
3. klavírní koncert c-Moll op. 37, 1800-1803
4. klavírní koncert G-Dur op. 58, 1804-1807
5. klavírní koncert Es-Dur op. 73, 1809
- houslový koncert, 1806
- trojkoncert pro klavír, housle a violoncello C-Dur op. 56, 1804-1805
- opera (Fidelio nebo také Leonore), op. 72. Pro tuto operu napsal Beethoven čtyři různé předehry (tři předehry s názvem Leonora a jednu Fidelio) 1804-1814
- hudba k divadelní hře "Egmont" op. 84, 1809-1810
- 2 mše
1. Mše C-Dur op. 86, 1807
2. Missa Solemnis D-Dur op. 123, 1819-1823, věnována jeho žákovi, Rudolfovi Rakouskému, Arcibiskupu Olomouckému
- 32 klavírních sonát (mnohé věty považovány za vrcholná díla klavírní literatury)
- drobné skladby pro komorní soubory