Vyrůstal se svými dvěma sestrami v rodině majitele hostince. Na střední škole Cannock College v Kentu vynikal nejen jako sportovec, ale i jako organizátor a duše školních divadelních a pantomimických produkcí. Učil se mechanikem a zároveň...
Životopis
Vyrůstal se svými dvěma sestrami v rodině majitele hostince. Na střední škole Cannock College v Kentu vynikal nejen jako sportovec, ale i jako organizátor a duše školních divadelních a pantomimických produkcí. Učil se mechanikem a zároveň navštěvoval herecké kurzy.
Nějaký čas dělal číšníka v restauraci svého otce v Liverpoolu a poč. 60. let pracoval jako obchodní zástupce firmy prodávající kávu v Yorkshiru. Profesionální hereckou kariéru zahájil v divadelních souborech v Shanklinu a Torquay. V pol. 60. let se připojil na osmnáct měsíců k souboru Royal Shakespeare Company, s nímž vystupoval v londýnském divadle Aldwych a na domovské scéně ve Stratfordu.
Během svého angažmá v londýnském Royal Court Theatre, kde na sebe upozornil úlohou Sebastiana ve zmodernizované inscenaci Shakespearova Večeru tříkrálového, si ho povšiml režisér Lindsay Anderson, pod jehož vedením vytvořil třikrát na film. plátně působivý portrét moderního tragikomického antihrdiny jménem Mick Travis, jemuž staví život do cesty nejroztodivnější nástrahy, aby vyzkoušel jeho schopnosti a odhalil přitom slabiny zkažené civilizace
Do mezinárodního povědomí vstoupil hlavní rolí studenta, o jehož anarchistické vzpouře proti zkostnatělému školskému řádu elitní koleje pojednává metaforický satirický film Kdyby... Východisko z nesnází, do nichž je neustále osudově vtahován, se pokouší nalézt i ambiciózní obchodní cestující s kávou, který na konci svého strastiplného putování zjišťuje, že se už neumí smát, v sarkastickém kaleidoskopu moderního světa Šťastný to muž!, k němuž poskytl sám Malcolm McDowell námět, inspirovaný vlastními zážitky.
Obětí zkorumpované konzumní společnosti se stane TV reportér, usmrcený při natáčení skandálního dokumentu o porušování lékařské etiky, v satirickém podobenství Nemocnice Britannia. Všichni tři Travisové, jimž propůjčil M. McD. v Andersonově chmurné trilogii svou tvář s udivenýma očima a svéráznou mimikou, oplývají ironií, skeptickým nadhledem, touhou po svobodě a po prosazení vlastní osobnosti, ale i nenávistí ke konvencím a falešné sentimentalitě.
Obdobnými rysy se vyznačuje také kapitán Harry Flashman, sebevědomý a cynický floutek, prožívající dobrodružné peripetie na pozadí historických událostí z pol. 19. století, v kostýmní komedii Royal Flash (r. R. Lester). Strhující výkon, stylizovaný do krajně extravagantní polohy, podal ve film. adaptaci satirického sci-fi románu Antonyho Burgesse Mechanický pomeranč (r. S. Kubrick), v němž ztělesnil ďábelsky elegantního chuligána Alexe de Large, zvráceného mladíka s patologickou zálibou v násilí, jenž je posléze ze své úchylky vyléčen a nastává opačný extrém - vůči jakékoliv agresivitě ze strany okolí se stane zcela bezbranný.
Nevyhýbal se však ani realisticky pojímaným rolím, jak o tom výmluvně svědčí úloha ochrnutého fotbalisty Bruce Pritcharda, jemuž pomáhá láska ke stejně postižené dívce (Nanette Newmanová) vyrovnat se s náhlou izolací od normálního světa, v dramatu podle románu Petera Marshalla Běsnící měsíc (r. B. Forbes).
Koncem 70. let, kdy začal působit také v Hollywoodu, přešel od umělecky náročných partů k postavám padouchů a psychopatů (mj. Kočičí lidé a Modrý hrom), v nichž jako by parodoval svůj někdejší styl. V roce 1980 slavil úspěch v mimobroadwayské inscenaci dramatu Johna Osborna Ohlédni se v hněvu. Jeho manželkami byly herečky Margot Dulleaová (1975-80) a Mary Steenburgenová (1980-90), s níž má dceru Lilly Amandu (nar. 1981).
Nějaký čas dělal číšníka v restauraci svého otce v Liverpoolu a poč. 60. let pracoval jako obchodní zástupce firmy prodávající kávu v Yorkshiru. Profesionální hereckou kariéru zahájil v divadelních souborech v Shanklinu a Torquay. V pol. 60. let se připojil na osmnáct měsíců k souboru Royal Shakespeare Company, s nímž vystupoval v londýnském divadle Aldwych a na domovské scéně ve Stratfordu.
Během svého angažmá v londýnském Royal Court Theatre, kde na sebe upozornil úlohou Sebastiana ve zmodernizované inscenaci Shakespearova Večeru tříkrálového, si ho povšiml režisér Lindsay Anderson, pod jehož vedením vytvořil třikrát na film. plátně působivý portrét moderního tragikomického antihrdiny jménem Mick Travis, jemuž staví život do cesty nejroztodivnější nástrahy, aby vyzkoušel jeho schopnosti a odhalil přitom slabiny zkažené civilizace
Do mezinárodního povědomí vstoupil hlavní rolí studenta, o jehož anarchistické vzpouře proti zkostnatělému školskému řádu elitní koleje pojednává metaforický satirický film Kdyby... Východisko z nesnází, do nichž je neustále osudově vtahován, se pokouší nalézt i ambiciózní obchodní cestující s kávou, který na konci svého strastiplného putování zjišťuje, že se už neumí smát, v sarkastickém kaleidoskopu moderního světa Šťastný to muž!, k němuž poskytl sám Malcolm McDowell námět, inspirovaný vlastními zážitky.
Obětí zkorumpované konzumní společnosti se stane TV reportér, usmrcený při natáčení skandálního dokumentu o porušování lékařské etiky, v satirickém podobenství Nemocnice Britannia. Všichni tři Travisové, jimž propůjčil M. McD. v Andersonově chmurné trilogii svou tvář s udivenýma očima a svéráznou mimikou, oplývají ironií, skeptickým nadhledem, touhou po svobodě a po prosazení vlastní osobnosti, ale i nenávistí ke konvencím a falešné sentimentalitě.
Obdobnými rysy se vyznačuje také kapitán Harry Flashman, sebevědomý a cynický floutek, prožívající dobrodružné peripetie na pozadí historických událostí z pol. 19. století, v kostýmní komedii Royal Flash (r. R. Lester). Strhující výkon, stylizovaný do krajně extravagantní polohy, podal ve film. adaptaci satirického sci-fi románu Antonyho Burgesse Mechanický pomeranč (r. S. Kubrick), v němž ztělesnil ďábelsky elegantního chuligána Alexe de Large, zvráceného mladíka s patologickou zálibou v násilí, jenž je posléze ze své úchylky vyléčen a nastává opačný extrém - vůči jakékoliv agresivitě ze strany okolí se stane zcela bezbranný.
Nevyhýbal se však ani realisticky pojímaným rolím, jak o tom výmluvně svědčí úloha ochrnutého fotbalisty Bruce Pritcharda, jemuž pomáhá láska ke stejně postižené dívce (Nanette Newmanová) vyrovnat se s náhlou izolací od normálního světa, v dramatu podle románu Petera Marshalla Běsnící měsíc (r. B. Forbes).
Koncem 70. let, kdy začal působit také v Hollywoodu, přešel od umělecky náročných partů k postavám padouchů a psychopatů (mj. Kočičí lidé a Modrý hrom), v nichž jako by parodoval svůj někdejší styl. V roce 1980 slavil úspěch v mimobroadwayské inscenaci dramatu Johna Osborna Ohlédni se v hněvu. Jeho manželkami byly herečky Margot Dulleaová (1975-80) a Mary Steenburgenová (1980-90), s níž má dceru Lilly Amandu (nar. 1981).
