Michaela Doležalová, dívčím jménem Saxonová, byla hyperaktivní dítě, jehož přemíru energie se rodiče pokoušeli (většinou marně) odčerpat různými sporty a dalšími mimoškolními aktivitami. Ve čtvrté třídě se náhodně přihlásila na recitační soutěž,...

Životopis

Michaela Doležalová, dívčím jménem Saxonová, byla hyperaktivní dítě, jehož přemíru energie se rodiče pokoušeli (většinou marně) odčerpat různými sporty a dalšími mimoškolními aktivitami. Ve čtvrté třídě se náhodně přihlásila na recitační soutěž, kterou kupodivu vyhrála, a rozhodla se, že z ní bude velká dramatická umělkyně. Po neúspěšném pokusu o přijetí na pražskou konzervatoř studovala poděbradské gymnázium (zaměření výpočetní technika), hrála v amatérském souboru, jezdila do Prahy do dramatického kroužku a zároveň jiný dramatický kroužek vedla. Na první pokus se na vysněnou divadelní fakultu nedostala, ale na rok, kdy byla třídní učitelkou 4.C základní školy v Sadské, dodnes ráda vzpomíná a dokonce uvažuje o tom, že se jednou k učitelování vrátí.

Na druhý pokus byla na katedru herectví pražské DAMU přijata (pro přijímací zkoušky si připravila monolog Ofélie z Shakespearova Hamleta). Zde se jí částečně splnil sen o dramatických rolích - zahrála si například Ifigenii v Aulidě. Po dvou ročnících činohry přešla na katedru alternativního a loutkového divadla, kde studovali její kamarádi a dnešní kolegové. Objevila s nimi typ kolektivního divadla, který ji uchvátil, po absolutoriu nastoupila do Dejvického divadla a později do Divadla v Dlouhé.