Montserrat Caballé

operní pěvkyně

Narození:
12. dubna 1933
Věk:
90 let
Montserrat Caballé, vlastním jménem Maria de Montserrat Viviana Concepción Caballé i Folch je katalánsko-španělská pěvkyně (soprán), jedna z nejznámějších a nejobdivovanějších operních hvězd 20. století. Je známa svou skvělou hlasovou technikou...

Životopis

Montserrat Caballé, vlastním jménem Maria de Montserrat Viviana Concepción Caballé i Folch je katalánsko-španělská pěvkyně (soprán), jedna z nejznámějších a nejobdivovanějších operních hvězd 20. století. Je známa svou skvělou hlasovou technikou a vynikajícími interpretacemi belcantového repertoáru.

Životopis
Montserrat Caballé se narodila v roce 1933 (podle některých zdrojů v roce 1938). Jejími rodiči byli Carles Caballé a Anna Folch. Studovala 12 let na Hudební konzervatoři v Barceloně, kterou ukončila v roce 1954 se zlatou medailí. Jejími učiteli byli Eugenia Kemmeny, Conchita Badía a Napoleone Annovazzi.

V roce 1955 stála poprvé na operní scéně Teatro Fortuna v malém městě Reus (blízko Tarragony) v titulní roli opery La Serva Padrona (Služka paní) skladatele Giovanni Battisty Pergolesiho. Poté se stala členkou souboru Městského divadla ve švýcarské Basileji, kde měla 17. listopadu 1956 svůj operní debut mimo rodné Španělsko, a to v roli Mimì v opeře La Bohème (Giacomo Puccini), kromě toho účinkovala v mnoha dalších rolích, včetně titulních hrdinek v operách Tosca (Puccini), Aida (Giuseppe Verdi) či Salome (Richard Strauss).

Při svém angažmá v Brémách v letech 1960-1961 se specializovala na role belcanta. V roce 1962 se vrátila do Barcelony a debutovala na tamější velké operní scéně (Gran Teatre del Liceu) v titulní roli opery Richarda Strausse Arabella. V roce 1964 se provdala za tenora Bernabé Martího.

Prvního mezinárodního úspěchu dosáhla Montserrat Caballé v roce 1965, když 15. dubna zastoupila Marilyn Horne, která pro indispozici nemohla zpívat v koncertní verzi opery Lucrezia Borgia (Gaetano Donizetti) v Carnegie Hall v New Yorku. Její interpretace vzbudila senzaci a proslavila ji v celém operním světě. V jednom newyorském deníku se objevil titulek: «Callas + Tebaldi = Caballé».

Poté, rovněž v roce 1965, zpívala na operním festivalu v anglickém Glyndebourne a debutovala v Metropolitní opeře v roli Markétky v opeře Faust (Charles Gounod). V roce 1972 debutovala v milánské La Scale v obtížné titulní roli opery Norma od Vincenza Belliniho. Dále vystoupila jako Violeta ve slavné Verdiho opeře La traviata na scéně londýnské Královské opery Covent Garden. V roce 1980 interpretovala titulní roli Semiramis ve stejnojmenné opeře Semiramis od Gioacchina Rossiniho na festivalu v Aix-en-Provence.

V roce 1982 získala Medalla de Oro de la Generalidad de Cataluña (Zlatou medaili katalánské autonomní vlády) a v roce 1988 El Premio Nacional de Música de España (Španělskou národní cenu hudby). V tomto období - v letech 1987 a 1988 - také vystupovala společně s Freddiem Mercurym.

V roce 1994 se stala Vyslankyní dobré vůle UNESCO. V rámci této činnosti založila nadaci, pomáhající dětem - obětem válek.

Montserrat Caballé ztvárnila více než osmdesát operních rolí, od oper barokních až k dílům Giuseppe Verdiho, Richarda Wagnera a Richarda Strausse. Interpretovala role tak rozdílné jako jsou Norma, Salomé, Violeta, Maršálka (Marschallin) v Růžovém kavalírovi (R. Strauss), Semiramis nebo Isolda (Tristan a Isolda). Šíře jejího repertoáru je zachycena na mnoha nahrávkách. Její studiové nahrávky představují na třicet kompletních oper a přes padesát recitálů; nezapomenutelná je La traviata nahraná v RCA společně s italským tenorem Carlem Bergonzim. V jejím repertoáru se objevují i španělské lidové písně. Populárním se stalo její společné album s Freddiem Mercurym s názvem Barcelona, jehož titulní píseň zazněla i na zahájení Olympijských her v Barceloně v roce 1992.

Její hlas je nezapomenutelný pro svou čistotu, přesnost a sílu. Je obdivovaná pro svůj dramatický výraz a interpretační schopnosti, mnohem více však pro excelentní techniku, hlasové zabarvení a nádherná pianissima; tím vším se vrací k velkým tradicím belcanta.

V roce 2003 na zakončení kariéry uskutečnila řadu koncertů v Německu.

Hodně času věnovala pomoci mladým začínajícím zpěvákům, m.j. stála u zrodu kariéry José Carrerase, který poté po řadu let byl jejím partnerem na scéně. Její žákyní byla i její dcera, sopranistka Montserrat Martí.

V červnu roku 2008 podpořila "Manifest pro jednotný jazyk" (El Manifiesto por la Lengua Común), kontroverzní iniciativu jisté části španělské kulturní obce, která kritizuje údajnou diskriminaci španělštiny ve prospěch katalánštiny v Katalánsku.