Pochází z herecké rodiny. V letech 1968-72 studoval dramatické umění na Akademii divadla, rozhlasu, filmu a televize v Bělehradu. Poté nastoupil dráhu divadelního herce a své profesní zkušenosti sbíral v klasickém repertoáru i v dílech současných...

Životopis

Pochází z herecké rodiny. V letech 1968-72 studoval dramatické umění na Akademii divadla, rozhlasu, filmu a televize v Bělehradu. Poté nastoupil dráhu divadelního herce a své profesní zkušenosti sbíral v klasickém repertoáru i v dílech současných autorů.

Již v mládí si vydobyl pozici jednoho z nejznámějších a nejobsazovanějších herců své generace v tehdejší Jugoslávii. Divadelní uplatnění nalezl také v zahraničí, kde pro něho byla obzvláště důležitá spolupráce s britským režisérem Peterem Brookem na jeho inscenaci indického eposu Mahabharata (1985), uvedené v Glasgow a v Paříži.

Kromě toho, že byl dlouholetým členem bělehradského Národního divadla, hostoval na scénách mnoha evropských metropolí (např. Amsterdam, Bukurešť, Bratislava, Budapešť, Berlín, Terst, Varšava) a samozřejmě na mnoha jevištích v Jugoslávii.

Mezi jeho nejvýznamnější divadelní počiny, jimiž si získal uznání doma i v zahraničí, patří hlavní mužské party v Shakespearových dramatech Hamlet (1972), Macbeth (1981) a Richard III (1992), v Machiavelliho Mandragoře (1973), Goldoniho Poprasku na laguně (1974), Millerově Smrti obchodního cestujícího (1975-76), Čechovově Rackovi (1976), Kleistově Princi Bedřichu Homburském (1977), Camusově Caligulovi (1977-78), Tolstého Vojně a míru (1979), Goethově Faustovi (1982), Crommelynckově Velkolepém paroháči (1984), Brechtově Baalu (1988), Aristofanových Ptácích (1989), Rostandově Cyranovi de Bergerac (1990), Dostojevského Zločinu a trestu (1991), Beckettově Čekání na Godota (1991).

Vedle své bohaté divadelní činnosti dosahuje značné úspěchy už od 80. let také v oblasti kinematografie, kde nebyl odkázán jen na role ve svém mateřském jazyce; schopnost komunikovat taktéž v italštině, angličtině a francouzštině z něho učinila herce mezinárodního přesahu: otec rodiny, který je jako ministerský úředník Meša uvržen z politických důvodů do tábora nucených prací poč. 50. let, v tragikomedii z pohledu malého chlapce Otec na služební cestě (r. E. Kusturica); prostopášný odbojář a podvodníček Marko Dren, jeden ze dvou kumpánů (Lazar Ristovski), na jejichž osudech jsou ve stylizované formě reflektovány válečné, společenské a politické konflikty na území Jugoslávie v období let 1941-1992, v podobenství Underground (r. E. Kusturica); smolařský třicetiletý právník Dragutin Krizmančić, jehož nevydařený vztah k bývalé manželce pro něho končí opět za mřížemi vězení, v psychologickém melodramatu Štěstí pro tři (r. R. Grlić); velký krajinářský malíř Agostino Tassi, který je uvržen do vězení kvůli lásce k dceři (Valentina Cerviová) staršího kolegy (Michel Serrault), v historickém snímku z poč. 17. století Artemisia (r. A. Merletová); židovský otec, který se zkouší prosadit jako spisovatel, v příběhu třináctileté dívky Unes mě (r. L. Poolová).