Jeho otec byl vojákem německé okupační armády ve Francii a když rodiče přesídlili do Německa, vyrůstal u své babičky v Paříži. Dva roky trpěl slepotou, následně pak byl postižen tuberkulózou plic.
Nenavštěvoval žádnou školu a živil se...
Životopis
Jeho otec byl vojákem německé okupační armády ve Francii a když rodiče přesídlili do Německa, vyrůstal u své babičky v Paříži. Dva roky trpěl slepotou, následně pak byl postižen tuberkulózou plic.
Nenavštěvoval žádnou školu a živil se nejrůznějšími pracemi, mj. jako potapěč a mechanik. Do uměleckého světa vstoupil v pol. 60. let, kdy začal pod vlivem beatnické kultury a hnutí hippies rozvíjet své literární vlohy.
Upozornil na sebe jako autor divadelních her Zorglub (1966) a Les girafes (1967, Žirafy), které byly úspěšně uvedeny na pařížských jevištích Saint-Germain-des-Prés a Théâtre de la Gaité-Montparnasse. Kromě toho publikoval časopisecky své povídky a podílel se na několika film. scénářích (Jeden muž navíc, Pět hochů pro Singapur, Potrestání a Krásná maska).
Pro film ho objevil malíř, ilustrátor a režisér Charles Matton. Ačkoliv R. B. neměl žádné herecké zkušenosti, svěřil mu Matton roli neúspěšného zpěváka Raymonda, který znechucen životem se pokusí o sebevraždu, ve společenské satiře Ital z Města růží.
Po několika drobných úlohách se R. B. výrazněji uplatnil až poč. 80. let, kdy hrál ve významných dílech režisérů starší i mladé generace (Poslední metro, Diva a Jedni a druzí).
Uznání a Césara 1985 mu přinesla úloha psychopatického dozorce Lorcy, jehož šikanám je vystaven neprávem uvězněný herec (Richard Berry), v kriminálním dramatu Účet (r. D. Amar). Podruhé mu byl udělen César 1987 za roli bretaňského venkovana jménem Pelo, u něhož a jeho ženy (Anémone) prožívá prázdninová dobrodružství devítiletý chlapec z velkoměsta (Antoine Hubert), v sentimentálním melodramatu Velká cesta (r. J.-L. Hubert).
Od pol. 80. let je už vesměs obsazován do hlavních rolí, z nichž vyniká mj. dezertující nacistický voják Franz-Joseph Bohringer v dramatu z konce 2. světové války Po válce (r. J.-L. Hubert), zbabělý napoleonský voják François Lemercier v historickém dramatu o zradě a pomstě La soule aneb Tvrdá hra (r. M. Sibra), záletný šlechtic a spisovatel Brantôme v historické milostné komedii Galantní dámy (r. J.-Ch. Tacchella) a manžel slavné pěvkyně (Jelena Safonovová) v melodramatu podle románu Niny Berberové Klavíristka (r. C. Miller).
Vedle herectví se věnuje pěvecké kariéře a psaní; Roku 1988 mu vyšla kniha C'est beau une ville la nuit (Bylo to krásné noční město).
Jeho dcera Romane Bohringerová se také prosadila jako významná herečka.
Nenavštěvoval žádnou školu a živil se nejrůznějšími pracemi, mj. jako potapěč a mechanik. Do uměleckého světa vstoupil v pol. 60. let, kdy začal pod vlivem beatnické kultury a hnutí hippies rozvíjet své literární vlohy.
Upozornil na sebe jako autor divadelních her Zorglub (1966) a Les girafes (1967, Žirafy), které byly úspěšně uvedeny na pařížských jevištích Saint-Germain-des-Prés a Théâtre de la Gaité-Montparnasse. Kromě toho publikoval časopisecky své povídky a podílel se na několika film. scénářích (Jeden muž navíc, Pět hochů pro Singapur, Potrestání a Krásná maska).
Pro film ho objevil malíř, ilustrátor a režisér Charles Matton. Ačkoliv R. B. neměl žádné herecké zkušenosti, svěřil mu Matton roli neúspěšného zpěváka Raymonda, který znechucen životem se pokusí o sebevraždu, ve společenské satiře Ital z Města růží.
Po několika drobných úlohách se R. B. výrazněji uplatnil až poč. 80. let, kdy hrál ve významných dílech režisérů starší i mladé generace (Poslední metro, Diva a Jedni a druzí).
Uznání a Césara 1985 mu přinesla úloha psychopatického dozorce Lorcy, jehož šikanám je vystaven neprávem uvězněný herec (Richard Berry), v kriminálním dramatu Účet (r. D. Amar). Podruhé mu byl udělen César 1987 za roli bretaňského venkovana jménem Pelo, u něhož a jeho ženy (Anémone) prožívá prázdninová dobrodružství devítiletý chlapec z velkoměsta (Antoine Hubert), v sentimentálním melodramatu Velká cesta (r. J.-L. Hubert).
Od pol. 80. let je už vesměs obsazován do hlavních rolí, z nichž vyniká mj. dezertující nacistický voják Franz-Joseph Bohringer v dramatu z konce 2. světové války Po válce (r. J.-L. Hubert), zbabělý napoleonský voják François Lemercier v historickém dramatu o zradě a pomstě La soule aneb Tvrdá hra (r. M. Sibra), záletný šlechtic a spisovatel Brantôme v historické milostné komedii Galantní dámy (r. J.-Ch. Tacchella) a manžel slavné pěvkyně (Jelena Safonovová) v melodramatu podle románu Niny Berberové Klavíristka (r. C. Miller).
Vedle herectví se věnuje pěvecké kariéře a psaní; Roku 1988 mu vyšla kniha C'est beau une ville la nuit (Bylo to krásné noční město).
Jeho dcera Romane Bohringerová se také prosadila jako významná herečka.
