S prostředím Hollywoodu se důvěrně seznámila už v dětství, neboť její matka Maggie Fieldová-Mahoneyová byla herečkou společnosti Paramount a této profesi se věnoval také její nevlastní otec, bývalý kaskadér Jock Mahoney. Jako studentka...

Životopis

S prostředím Hollywoodu se důvěrně seznámila už v dětství, neboť její matka Maggie Fieldová-Mahoneyová byla herečkou společnosti Paramount a této profesi se věnoval také její nevlastní otec, bývalý kaskadér Jock Mahoney. Jako studentka kalifornské Birmingham High School navštěvovala 1964 herecké kurzy v Columbia Pictures Workshop.

Nejprve se uplatnila v TV seriálech Gidget (1965-66), The Flying Nun (1967-70, Létající jeptiška), Alias Smith and Jones (1971-73) a The Girl with Something Extra (1973-74, Něčím zvláštní dívka). 1968, 1973-75 absolvovala hereckou průpravu u Lee Strasberga v Actors Studiu a 1972 se aktivně účastnila protivietnamských demonstrací a volební kampaně proti Richardu Nixonovi. Výrazněji na sebe upozornila hlavní rolí nešťastné schizofrenní dívky, za jejíž ztvárnění v TV snímku Sybil obdržela cenu Emmy 1977.

Před film. kamerou se prosadila především jako představitelka ctižádostivě průbojných a uvědomělých mladých žen. Mezinárodní úspěch, Oscara 1979 a cenu na MFF v Cannes 1979, jí přinesl titulní part textilní dělnice a odborářské předačky v sociálně kritickém dramatu Norma Raeová (r. M. Ritt). Oscarem 1984 a Zlatým glóbem 1984 byla poctěna za výkon, jaký předvedla v postavě ovdovělé farmářky Edny Spaldingové, která s pomocí přátel houževnatě vzdoruje nepřízni osudu a dokonce se odhodlá pěstovat bavlnu, ve společenském dramatu Místa v srdci (r. R. Benton).

Do této kategorie emancipovaných energických hrdinek spadá také její novinářka Megan, snažící se odčinit křivdu, které se dopustila na neprávem obviněném muži (P. Newman), v dramatu o novinářské etice Bez zášti (r. S. Pollack). K oživení její popularity přispělo účinkování ve film. adaptaci autobiografické knihy Betty Mahmoodyové a Williama Hoffera Bez dcerky neodejdu (r. B. Gilbert), kde ztělesnila těžce zkoušenou americkou matku Betty Mahmoodyovou, pro níž se dvouletý pobyt v manželově rodném Teheránu stal hotovým peklem.

Za vedlejší roli matky hlavního hrdiny (Tom Hanks) v tragikomedii Forrest Gump (r. R. Zemeckis) byla nominována na cenu BAFTA 1994. Jako režisérka se uvedla na MFF v Torontu 2000 snímkem Krásná, jehož hrdinka - dívka z illinoiského maloměsta (Minnie Driverová) - cílevědomě spěje k vítězství v soutěži o americkou královnu krásy. V 70. letech žila S. F. s hercem Burtem Reynoldsem, po jehož boku hrála v několika filmech (mj. Polda a bandita, Konec a Hooper). 1984 se provdala za producenta Alana Greismana a založila produkční film. společnost Fogwood Films.