Truda Grosslichtová byla česká herečka a zpěvačka, úspěšně hrající i ve Francii, Německu a dalších zemí. Zajímavé je že nic nevíme o jejím životě a tudíž je jedna z nejzáhadnějších českých hereček. Ve třicátých letech však byla velmi populární a...

Životopis

Truda Grosslichtová byla česká herečka a zpěvačka, úspěšně hrající i ve Francii, Německu a dalších zemí. Zajímavé je že nic nevíme o jejím životě a tudíž je jedna z nejzáhadnějších českých hereček. Ve třicátých letech však byla velmi populární a byla řazena ktakovým hvězdám jako Lída Baarová, Adina Mandlová, Nataša Gollová, Věra Ferbasová nebo Jiřina Štěpničková a další.

Jedna z nejzáhadnějších českých hereček Truda Grosslichtová, u které nevíme kdy, kde a komu se narodila, začala od mládí chodit do biografu, kde obdivovala Gretu Garbo. O jejím soukromí se nikdy moc nemluvilo a ona sama ho velmi střežila. I článek v časopisu Kinorevue z 2. září 1936 s názvem „Truda Grosslichtová o sobě“ je velmi strohý a o sobě tam vlastně neříká nic. Grosslichtová byla inteligentní a jemná, měla osobité kouzlo, tvář a příjemný hlas. Nejdřív prošla několika hudebními divadly (Malá opereta na Vinohradech, Nové divadlo Oldřicha Nového).

V letech 1931 až 1937 natočila přes pětadvacet filmů. Jedním z prvních byla špionážní komedie Aféra plukovníka Rédla (1931). Současně hrála i v německé verzi. Dobře také uměla francouzky a německy a díky tomu točila v zahraničí (Berlín, Paříž) pod pseudonymem Tania (také Tanja) Doll, ve Francii nazpívala také několik desek. Po návratu domů natáčela filmy s různými žánry (Psohlavci, Poslední bohém, Růžové kombiné, Právo na hřích, S vyloučením veřejnosti). Zahrála si též ve francouzských verzích českých filmů Lelíček ve službách Sherlocka Holmese – Le Roi Bis a Kantor Ideál – Professeur Cupidon. Zajímavé je, že v českých verzích těchto filmů nehrála.

V roce 1933 jí režisér Martin Frič obsadil do výborné komedie Revizor, kde po boku Vlasty Buriana ztělesnila naivní hejtmanovu dceru Marii. S Burianem si ještě zahrála jednou, a to v komedii Hrdina jedné noci (1935), vytvořila zde dvojroli skromné statistky Hany a rozmazlené filmové hvězdy Elvíry Thompsonové (v německé verzi kupodivu nehrála). S Hugo Haasem si zahrála v bláznivé komedii Jedenácté přikázání (1935). Zajímavá byla také role ve francouzsko–českém filmu Golem (1936) podle předlohy Voskovce a Wericha.

V roce 1937 si ještě zahrála v komedii Kvočna a v dramatu Poručík Alexander Rjepkin. Titulní rolí JUDr. Věry Donátové v komedii s Oldřichem Novým Advokátka Věra ukončila svoji kariéru emigrací před nacistickým nebezpečím. Byla totiž „položidovka“ a její manžel, tenorista Štefan Munk zase maďarský Žid. A tak, aby se zachránili, oba utekli v roce 1938 do ciziny. Truda žila od oku 1946 v Amsterdamu a od roku 1985 v Nieuw Vennepu. V zahraničí také zemřela a to zřejmě v roce 1995. I když je její život obestřen tajemstvím a nevíme o něm skoro nic, patřila ve třicátých letech k nejpopulárnějším herečkám.