Je synem průmyslníka a novinářky a vnukem soudce a zakladatele Éditions de Minuit, Jérôma Lindona.

V letech 1979-81 pobýval ve Spojených státech, kde se snažil prosadit jako hudebník v New Yorku a kde se podílel jako pomocník přes kostýmy na filmu Alaina Resnaise Můj strýček z Ameriky.

Po návratu do Francie se nejprve uplatnil jako zvukový technik herce a režiséra Coluche na jeho zájezdových představeních. Dva roky pracoval jako redaktor zpráv ze společnosti v pařížském deníku Le Matin.

Touha věnovat se filmu ho přivedla k herectví, jehož průpravu získal v dramatických kurzech Cours Florent (1982). První zkušenosti před kamerou začal sbírat v pol. 80. let ve vedlejších rolích, často policistů (Sokol, Slovo policajta, Trnkové blues, 37, 2º po ránu), než dostal větší příležitost v úloze bohémského hudebníka Neda, kterého svede láska dohromady se studentkou klasické literatury (Sophie Marceauová), v milostné komedii Studentka (r. C. Pinoteau).

Tragikomický portrét dobrosrdečného muže vytvořil v titulní postavě Robinsona, jenž pomůže bohatému mladíkovi (Gérard Darmon), kterého vyhnala manželka, v příběhu o přátelství Gaspard a Robinson (r. T. Gatlif).

Mezi nominované na Césara 1992 ho vynesla úloha nešťastného právníka Victora, řešícího problém nečekané ztráty zaměstnání a manželky, v hořké komedii Krize (r. C. Serreauová).

Existenční a citové nesnáze se pokouší překonat také další jeho hrdina, vousatý jeřábník Fred, o jehož vztahu s mladou svobodnou matkou (Clotilde Courauová) vypráví sociální drama Fred (r. P. Jolivet).

Opět neúspěšně se ucházel o Césara 1999 úlohou majitele rodinné tesařské firmy Ivana v komedii Můj malý podnik (r. P. Jolivet). Je laureátem Ceny Jeana Gabina (1989).

Po několikaletém vztahu se rozešel s monackou kněžnou Carolinou a roku 1999 se stala jeho manželkou herečka Sandrine Kiberlainová, s níž vytvořil ústřední manželskou dvojici v Sedmém nebi (r. B. Jacquot).